Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA může být pádem ohroženo až takřka 190 bank, zjišťuje nová studie. Pády bank by zřejmě vedly k růstu ceny bitcoinu a dalších kryptoměn

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Jak pravděpodobné jsou další pády a otřesy bank v USA? Poměrně značně. Zranitelnost amerického bankovního systému v souvislosti s pádem Silicon Valley Bank citelně vzrostla, jak vyplývá z nové studie publikované americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu. V kolapsovém stavu se může ocitnout až skoro 190 bank v USA. Což by mimo jiné, jak uvidíme, bylo vodou na mlýn mnohým kryptoměnám v čele s bitcoinem.

Současná tržní hodnota aktiv amerického bankovního systému je totiž podle uvedené studie o celé dva biliony dolarů nižší než jejich hodnota účetní. Důvodem je to, že jednotlivé banky drží majetek, například dlouhodobé vládní dluhopisy nebo hypoteční zástavní listy, jehož cena v důsledku výrazného růstu úrokových sazeb napříč ekonomikou poměrně dramaticky klesla. V jejich účetnictví je ovšem stále vykázána cena před tímto propadem, neboť se vychází z předpokladu, že banky budou dané cenné papíry držet až do splatnosti.

To ovšem není zaručeno, jak ukázal případ zmíněné Silicon Valley Bank. Ta musela část svých cenných papírů prodat za tržní cenu, tedy pod původní, účetní cenou, aby měla na výplatu peněz vkladatelů. Tím spustila lavinu přecenění z účetní na tržní cenu. Zároveň vyslala veřejnosti signál, že „je v úzkých“, když musí – zjevně nouzově – svůj majetek prodávat „pod (účetní) cenou“. Což jen přiživilo nájezd vkladatelů na tento ústav, takže nakonec zkrachoval.

Nájezd střadatelů na Silicon Valley Bank byl tak masivní proto, že tato banka vykazovala relativně velmi vysoký podíl nepojištěných vkladů. Ze stejného důvodu přišla tato banka a její pád „na řadu jako první“. Ovšem nikde není psáno, že nemohou přijít další takové krachy.

Zmíněná studie Národního úřadu ekonomického výzkumu vyvozuje, že pokud jednotlivé banky v USA přijdou jen o polovinu svých souhrnných nepojištěných vkladů, je v USA ohroženo kolapsem takřka 190 bank. Podle pátečních dat americké centrální banky přitom v druhém březnovém týdnu nastal historicky vůbec největší odliv vkladů z malých bank.

Případné další pády a otřesy bank euroamerického okruhu by přitom velmi pravděpodobně vedly k dalšímu růstu ceny bitcoinu a s ním i mnohých dalších kryptoměn.

Vývoj ceny bitcoinu totiž vykazuje pozoruhodně těsnou vazbu s vývojem souhrnné peněžní zásoby nejvýznamnějších světových ekonomik. Konkrétně platí, že odchylka momentální ceny bitcoinu od jejího desetiměsíčního klouzavého průměru dopadá na své dno dva až sedm měsíců před zlomovým zvratem ve vývoji meziroční změny souhrnné peněžení zásoby třinácti největších světových ekonomik (viz graf).

Takhle bitcoin kapituloval loni v červnu, kdy ztráty na něm dosáhly největších extrémů. Jenže od třetího loňského čtvrtletí světově významné centrální banky postupně povolují své předchozí razantní měnověpolitické utahování. Například Bank of England musela už loni na podzim vhánět do finančního systému novou likviditu, aby tak zabránila potenciálnímu kolapsu segmentu britských penzijních fondů. Přidaly se také japonská a čínská centrální banka.

V současnosti zase americká centrální banka musela zvrátit své měnověpolitické utahování, aby po kolapsu zmíněné Silicon Valley Bank bránila pádům dalších bank. Zavedla nové programy výhodných půjček bankám a svého druhu i dotací jim určeným. Tyto programy představují likviditní injekce. Analytici americké banky Citigroup proto o opatřeních mluví jako o „kvantitativním uvolňování pod jiným jménem“. A analytici britské banky Barclays soudí, že navýšením mezibankovní likvidity vytvoří tyto programy tlak na pokles úrokových sazeb u bankovních půjček domácnostem a firmám.

Jinými slovy, nová likvidita proudí do finančního systému a peněžní zásoba opět roste. Vzestup objemu souhrnné světové peněžní zásoby (jak víme z grafu) vykazuje pozitivní souvislost s vývojem ceny bitcoinu.

Fundamentálně totiž při něm dochází ke znehodnocování konvenčních peněz, což je vodou na mlýn právě bitcoinu, jakožto klíčové nemanipulovatelné alternativě konvenčních peněz. S případnými dalšími otřesy a pády bank bude třeba dalších likviditních injekcí, což tak tedy bude bitcoinu jen další vodou na mlýn. Jeho cena by tak měla růst.

Témata:  banky USA

Aktuálně se děje

20. května 2024 13:04

20. května 2024 12:03

Předpověď počasí na noc a úterý 21. května

Z centrálního Středomoří bude do střední Evropy postupovat tlaková níže, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Martin Exner

Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jít proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.