Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA klesají úvěry nejvíce v historii. Zvyšuje se tak riziko recese v USA, která by neblaze dolehla i na Česko

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Objem nově poskytnutých úvěrů v USA klesl v posledních dvou březnových týdnech nejvíce v historii. Americká centrální banka, jež data včera zveřejnila, danou časovou řadu publikuje za období od roku 1973. Ve dvou týdnech končících 29. březnem se objem nově poskytnutých úvěrů komerčních bank v USA snížil o takřka 105 miliard dolarů.

Rekordní pokles úvěrování se týká všech základních druhů úvěrů, od těch v segmentu obchodu, přes průmyslové až po nemovitostní. Signalizuje nebývale výrazné utahování úvěrových podmínek v americké ekonomice. To citelně zvyšuje riziko recese největší světové ekonomiky. Její vleklejší propad by negativně dolehl také na růstové vyhlídky české ekonomiky.

Z důvodů tak závratného poklesu objemu úvěrů v USA klesá význam rovněž včera zveřejněných údajů z amerického trhu práce. Ty odráží sílu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, která se však nyní stává pomalu minulostí. Utahování úvěrových podmínek v důsledku poklesu úvěrů je totiž tak značné, že z něj činí hlavní hrozbu americké ekonomice, namísto dosavadního možného dalšího citelného zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, jež tak bojuje s nejvyšší inflací za několik posledních desetiletí.

K rekordnímu poklesu úvěrů dochází v důsledku otřesů americké bankovní soustavy, zejména pak kvůli březnovému krachu pádu Silicon Valley Bank. Banky napříč USA se nyní obávají, že i ony by se mohly stát terčem „nájezdu“ vkladatelů, takže omezují svoji úvěrovou činnost, aby předešly scénáři, kdy by musely nouzově pod cenou prodávat svůj majetek a pod cenou též rozpouštět své investice. To právě musela činit padlá Silicon Valley Bank, aby měla na výplatu vkladů klientů.

V americkém finančním systému navíc zjevně dochází k hlubší změně v chování právě střadatelů. Ti už se nesmiřují s prakticky nulovými nebo velmi nízkými úroky na svých vkladech jako v uplynulé řadě let. Chtějí víc. A přesouvají své úspory například do fondů peněžního trhu, které investují třeba do krátkodobých dluhopisů vlády USA. Ty jsou nyní v důsledku zmíněného boje americké centrální banky s inflací úročeny mnohem lépe než bankovní vklady, což ještě dále zvyšuje riziko výrazného odlivu vkladů. I proto tedy banky prudce „šlapou na brzdu“ své úvěrové činnosti.    

Témata:  Česko USA

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.