Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA klesají úvěry nejvíce v historii. Zvyšuje se tak riziko recese v USA, která by neblaze dolehla i na Česko

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Objem nově poskytnutých úvěrů v USA klesl v posledních dvou březnových týdnech nejvíce v historii. Americká centrální banka, jež data včera zveřejnila, danou časovou řadu publikuje za období od roku 1973. Ve dvou týdnech končících 29. březnem se objem nově poskytnutých úvěrů komerčních bank v USA snížil o takřka 105 miliard dolarů.

Rekordní pokles úvěrování se týká všech základních druhů úvěrů, od těch v segmentu obchodu, přes průmyslové až po nemovitostní. Signalizuje nebývale výrazné utahování úvěrových podmínek v americké ekonomice. To citelně zvyšuje riziko recese největší světové ekonomiky. Její vleklejší propad by negativně dolehl také na růstové vyhlídky české ekonomiky.

Z důvodů tak závratného poklesu objemu úvěrů v USA klesá význam rovněž včera zveřejněných údajů z amerického trhu práce. Ty odráží sílu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, která se však nyní stává pomalu minulostí. Utahování úvěrových podmínek v důsledku poklesu úvěrů je totiž tak značné, že z něj činí hlavní hrozbu americké ekonomice, namísto dosavadního možného dalšího citelného zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, jež tak bojuje s nejvyšší inflací za několik posledních desetiletí.

K rekordnímu poklesu úvěrů dochází v důsledku otřesů americké bankovní soustavy, zejména pak kvůli březnovému krachu pádu Silicon Valley Bank. Banky napříč USA se nyní obávají, že i ony by se mohly stát terčem „nájezdu“ vkladatelů, takže omezují svoji úvěrovou činnost, aby předešly scénáři, kdy by musely nouzově pod cenou prodávat svůj majetek a pod cenou též rozpouštět své investice. To právě musela činit padlá Silicon Valley Bank, aby měla na výplatu vkladů klientů.

V americkém finančním systému navíc zjevně dochází k hlubší změně v chování právě střadatelů. Ti už se nesmiřují s prakticky nulovými nebo velmi nízkými úroky na svých vkladech jako v uplynulé řadě let. Chtějí víc. A přesouvají své úspory například do fondů peněžního trhu, které investují třeba do krátkodobých dluhopisů vlády USA. Ty jsou nyní v důsledku zmíněného boje americké centrální banky s inflací úročeny mnohem lépe než bankovní vklady, což ještě dále zvyšuje riziko výrazného odlivu vkladů. I proto tedy banky prudce „šlapou na brzdu“ své úvěrové činnosti.    

Témata:  Česko,  USA

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.