Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA klesají úvěry nejvíce v historii. Zvyšuje se tak riziko recese v USA, která by neblaze dolehla i na Česko

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Objem nově poskytnutých úvěrů v USA klesl v posledních dvou březnových týdnech nejvíce v historii. Americká centrální banka, jež data včera zveřejnila, danou časovou řadu publikuje za období od roku 1973. Ve dvou týdnech končících 29. březnem se objem nově poskytnutých úvěrů komerčních bank v USA snížil o takřka 105 miliard dolarů.

Rekordní pokles úvěrování se týká všech základních druhů úvěrů, od těch v segmentu obchodu, přes průmyslové až po nemovitostní. Signalizuje nebývale výrazné utahování úvěrových podmínek v americké ekonomice. To citelně zvyšuje riziko recese největší světové ekonomiky. Její vleklejší propad by negativně dolehl také na růstové vyhlídky české ekonomiky.

Z důvodů tak závratného poklesu objemu úvěrů v USA klesá význam rovněž včera zveřejněných údajů z amerického trhu práce. Ty odráží sílu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, která se však nyní stává pomalu minulostí. Utahování úvěrových podmínek v důsledku poklesu úvěrů je totiž tak značné, že z něj činí hlavní hrozbu americké ekonomice, namísto dosavadního možného dalšího citelného zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, jež tak bojuje s nejvyšší inflací za několik posledních desetiletí.

K rekordnímu poklesu úvěrů dochází v důsledku otřesů americké bankovní soustavy, zejména pak kvůli březnovému krachu pádu Silicon Valley Bank. Banky napříč USA se nyní obávají, že i ony by se mohly stát terčem „nájezdu“ vkladatelů, takže omezují svoji úvěrovou činnost, aby předešly scénáři, kdy by musely nouzově pod cenou prodávat svůj majetek a pod cenou též rozpouštět své investice. To právě musela činit padlá Silicon Valley Bank, aby měla na výplatu vkladů klientů.

V americkém finančním systému navíc zjevně dochází k hlubší změně v chování právě střadatelů. Ti už se nesmiřují s prakticky nulovými nebo velmi nízkými úroky na svých vkladech jako v uplynulé řadě let. Chtějí víc. A přesouvají své úspory například do fondů peněžního trhu, které investují třeba do krátkodobých dluhopisů vlády USA. Ty jsou nyní v důsledku zmíněného boje americké centrální banky s inflací úročeny mnohem lépe než bankovní vklady, což ještě dále zvyšuje riziko výrazného odlivu vkladů. I proto tedy banky prudce „šlapou na brzdu“ své úvěrové činnosti.    

Témata:  Česko,  USA

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.