Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V USA klesají úvěry nejvíce v historii. Zvyšuje se tak riziko recese v USA, která by neblaze dolehla i na Česko

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Objem nově poskytnutých úvěrů v USA klesl v posledních dvou březnových týdnech nejvíce v historii. Americká centrální banka, jež data včera zveřejnila, danou časovou řadu publikuje za období od roku 1973. Ve dvou týdnech končících 29. březnem se objem nově poskytnutých úvěrů komerčních bank v USA snížil o takřka 105 miliard dolarů.

Rekordní pokles úvěrování se týká všech základních druhů úvěrů, od těch v segmentu obchodu, přes průmyslové až po nemovitostní. Signalizuje nebývale výrazné utahování úvěrových podmínek v americké ekonomice. To citelně zvyšuje riziko recese největší světové ekonomiky. Její vleklejší propad by negativně dolehl také na růstové vyhlídky české ekonomiky.

Z důvodů tak závratného poklesu objemu úvěrů v USA klesá význam rovněž včera zveřejněných údajů z amerického trhu práce. Ty odráží sílu americké ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, která se však nyní stává pomalu minulostí. Utahování úvěrových podmínek v důsledku poklesu úvěrů je totiž tak značné, že z něj činí hlavní hrozbu americké ekonomice, namísto dosavadního možného dalšího citelného zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, jež tak bojuje s nejvyšší inflací za několik posledních desetiletí.

K rekordnímu poklesu úvěrů dochází v důsledku otřesů americké bankovní soustavy, zejména pak kvůli březnovému krachu pádu Silicon Valley Bank. Banky napříč USA se nyní obávají, že i ony by se mohly stát terčem „nájezdu“ vkladatelů, takže omezují svoji úvěrovou činnost, aby předešly scénáři, kdy by musely nouzově pod cenou prodávat svůj majetek a pod cenou též rozpouštět své investice. To právě musela činit padlá Silicon Valley Bank, aby měla na výplatu vkladů klientů.

V americkém finančním systému navíc zjevně dochází k hlubší změně v chování právě střadatelů. Ti už se nesmiřují s prakticky nulovými nebo velmi nízkými úroky na svých vkladech jako v uplynulé řadě let. Chtějí víc. A přesouvají své úspory například do fondů peněžního trhu, které investují třeba do krátkodobých dluhopisů vlády USA. Ty jsou nyní v důsledku zmíněného boje americké centrální banky s inflací úročeny mnohem lépe než bankovní vklady, což ještě dále zvyšuje riziko výrazného odlivu vkladů. I proto tedy banky prudce „šlapou na brzdu“ své úvěrové činnosti.    

Témata:  Česko USA

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

11. února 2026 16:16

Reforma MPSV přináší maximální podporu v nezaměstnanosti až 38 537 Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2026 zavedlo změny v podpoře v nezaměstnanosti, které posílí pomoc lidem při změně zaměstnání a přispějí k lepšímu fungování trhu práce. Vyšší a spravedlivější podpora má lidem umožnit, aby po ztrátě práce nepadali do chudoby a měli dostatek času najít odpovídající zaměstnání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.