Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trh práce neoživí z pandemie nejméně do roku 2023

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejméně 220 milionů lidí po celém světě zůstane letos bez práce. To je mnohem více než před pandemií nemoci covid-19. Míra nezaměstnanosti bude činit 6,3 procenta. Slabé oživení trhu práce pak prohloubí stávající nerovnosti a pracovní trh po pandemii neoživí nejméně do roku 2023. Uvedla to ve svém dnešním výhledu pracovního trhu a sociálních trendů ve světě Mezinárodní organizace práce (ILO).

V příštím roce se má situace o něco zlepšit - bez práce bude 205 milionů lidí a míra nezaměstnanosti se sníží na 5,7 procenta. V roce 2019, tedy před pandemií, nemělo práci 187 milionů lidí a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta.

"Růst zaměstnanosti nebude nejméně do roku 2023 stačit, aby vyrovnal utrpěné ztráty," uvedla ILO.

Ekonom ILO a hlavní autor zprávy Stefan Kühn agentuře Reuters řekl, že skutečný dopad na trh práce je dokonce ještě větší, pokud se zohlední zkrácená pracovní doba zavedená pro mnoho zaměstnanců a další faktory. Celkově odhaduje, že zkrácení pracovní doby v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 odpovídá 144 milionům pracovních míst na plný úvazek.

"Nezaměstnanost nevystihuje dopad (pandemie) na pracovní trh," dodal Kühn. Poznamenal, že zatímco ve Spojených státech po masivních propouštěních začala opět vznikat nová pracovní místa, jinde, zvláště v Evropě, zůstává mnoho lidí v režimu zkrácené pracovní doby.

Nejhůře zasaženi růstem nezaměstnanosti byly ženy, mladí lidé a dvě miliardy osob pracujících v tzv. šedé ekonomice.

V porovnání s rokem 2019 je také nyní po celém světě o 108 milionů lidí více zařazeno do kategorie chudých nebo extrémně chudých.

Témata:  trh práce ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy