Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Školy začaly dostávat peníze na doučování, zájem o něj se v nich liší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

"Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl.

Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.