Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sekačky, zahradní traktory, vozy lamborghini. To vše lidé vykupují jako diví, dluh budou splácet jejich děti a vnuci, nůžky bohatství se rozevírají

zahradní sekačka
zahradní sekačka
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Zahradní technika či superluxusní vozy. A mnoho dalších věcí. Po tom všem se mohou lidé s odezníváním pandemie doslova „utlouct“. Lidé v ČR i v zahraničí totiž mají peníze. Během pandemie odkládali svoji spotřebu, přičemž centrální banky a vlády podpořily ekonomiku nevídanou injekcí miliard nových peněz.

Tak rozdílné věcí, jako jsou zahradní traktory a vozy lamborghini, si tak lidé pořizují vlastně i za peníze svých dětí a vnuků. Ti budou prostřednictvím citelné inflace nebo skrze záporné úroky na vkladech nyní vznikající obří dluhy v budoucnu splácet.  

V Česku lidé během pandemie spořili více než čtyřikrát rychleji než v průměru ve zhruba dvaceti letech před ní. Prodejci zahradní techniky nyní sledují, že část těchto úspor míří právě i nákup sekaček nebo traktůrků. Kvůli zrychlující inflaci se lidé obávají, že tato zařízení dále zdraží, takže využívají ještě stále poměrně přijatelných cen – a svých nahromaděných úspor –, aby nakoupili. Například prodeje zahradních traktorů tak meziročně stoupají o 75 procent. V případě sekaček jde i přes jejich mírné zdražení o meziroční růst o takřka 40 procent.     

K vysokému zájmu o zahradní techniku přispívá také pandemický boom nákupů chat a chalup, ale také deštivější počasí letošního jara, které přálo růstu trav.  

Nebývalý růst zájmu ale hlásí nejen segment praktických pomocníků na čtyřech kolech, jako jsou zahradní traktory, ale také segment nejvyššího luxusu na čtyřech kolech. Automobilka Lamborghini včera uvedla, že celosvětově vyprodala skoro již všechny zásoby svých luxusních sporťáků určené pro letošní rok. Má prodáno tolik vozů, jako by měl být už říjen.  

Důvod je podobný jako u zahradních traktorů v ČR. Lidé mají nastřádané peníze, střední třída i bohatí. A po skoro půldruhém roce pandemie jsou natěšení je utratit. Zároveň se bojí, že na bankovním účtu o ně přijdou kvůli inflaci.  

Potvrzuje se tak, že současná krize je „krizí typu písmene K“. Části lidí, „horní ručičce písmene K“, se vede velmi dobře. Žijí mnohdy ze záchranných peněz pumpovaných vládami a z toho, že jim centrální banky nafukováním cen nemovitostí nebo akcií bezpracně navyšují majetek. To podporuje jejich ochotu utrácet, třeba i za „lamba“. 

A pak jsou tu lidé představující „spodní ručičku písmene K“ – tu, co míří dolů. To jsou v Česku třeba živnostníci z oboru gastronomie, lidé svým výdělkem závislí na incomingovém turistickém ruchu, kultuře nebo kongresové turistice, ale také třeba četné matky samoživitelky nebo s nestálým zdrojem příjmu. Příjmy těchto lidí pandemie skutečně vydatně ponížila a oni jen nevěřícně kroutí hlavou, že jiná část společnosti je krizí vlastně nezasažena, případně díky ní dokonce markantně bohatne. 

Témata:  zahradní sekačka komentář ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.