Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sekačky, zahradní traktory, vozy lamborghini. To vše lidé vykupují jako diví, dluh budou splácet jejich děti a vnuci, nůžky bohatství se rozevírají

zahradní sekačka
zahradní sekačka
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Zahradní technika či superluxusní vozy. A mnoho dalších věcí. Po tom všem se mohou lidé s odezníváním pandemie doslova „utlouct“. Lidé v ČR i v zahraničí totiž mají peníze. Během pandemie odkládali svoji spotřebu, přičemž centrální banky a vlády podpořily ekonomiku nevídanou injekcí miliard nových peněz.

Tak rozdílné věcí, jako jsou zahradní traktory a vozy lamborghini, si tak lidé pořizují vlastně i za peníze svých dětí a vnuků. Ti budou prostřednictvím citelné inflace nebo skrze záporné úroky na vkladech nyní vznikající obří dluhy v budoucnu splácet.  

V Česku lidé během pandemie spořili více než čtyřikrát rychleji než v průměru ve zhruba dvaceti letech před ní. Prodejci zahradní techniky nyní sledují, že část těchto úspor míří právě i nákup sekaček nebo traktůrků. Kvůli zrychlující inflaci se lidé obávají, že tato zařízení dále zdraží, takže využívají ještě stále poměrně přijatelných cen – a svých nahromaděných úspor –, aby nakoupili. Například prodeje zahradních traktorů tak meziročně stoupají o 75 procent. V případě sekaček jde i přes jejich mírné zdražení o meziroční růst o takřka 40 procent.     

K vysokému zájmu o zahradní techniku přispívá také pandemický boom nákupů chat a chalup, ale také deštivější počasí letošního jara, které přálo růstu trav.  

Nebývalý růst zájmu ale hlásí nejen segment praktických pomocníků na čtyřech kolech, jako jsou zahradní traktory, ale také segment nejvyššího luxusu na čtyřech kolech. Automobilka Lamborghini včera uvedla, že celosvětově vyprodala skoro již všechny zásoby svých luxusních sporťáků určené pro letošní rok. Má prodáno tolik vozů, jako by měl být už říjen.  

Důvod je podobný jako u zahradních traktorů v ČR. Lidé mají nastřádané peníze, střední třída i bohatí. A po skoro půldruhém roce pandemie jsou natěšení je utratit. Zároveň se bojí, že na bankovním účtu o ně přijdou kvůli inflaci.  

Potvrzuje se tak, že současná krize je „krizí typu písmene K“. Části lidí, „horní ručičce písmene K“, se vede velmi dobře. Žijí mnohdy ze záchranných peněz pumpovaných vládami a z toho, že jim centrální banky nafukováním cen nemovitostí nebo akcií bezpracně navyšují majetek. To podporuje jejich ochotu utrácet, třeba i za „lamba“. 

A pak jsou tu lidé představující „spodní ručičku písmene K“ – tu, co míří dolů. To jsou v Česku třeba živnostníci z oboru gastronomie, lidé svým výdělkem závislí na incomingovém turistickém ruchu, kultuře nebo kongresové turistice, ale také třeba četné matky samoživitelky nebo s nestálým zdrojem příjmu. Příjmy těchto lidí pandemie skutečně vydatně ponížila a oni jen nevěřícně kroutí hlavou, že jiná část společnosti je krizí vlastně nezasažena, případně díky ní dokonce markantně bohatne. 

Témata:  zahradní sekačka komentář ekonomika

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.