Komentář Lukáše Kovandy: Česko chce být v řadě věcí jako Dánsko nebo Švédsko. Ale když už v něčem jako tyto země je, konkrétně v bezproblémovém používání rodných čísel v úředním styku, tak si vážně pohrává s myšlenkou přestat být jako Dánsko či Švédsko – a ještě za to zaplatit miliardy.
Zrušení nebo utlumení rodných čísel by byl ekonomický nesmysl, i kdyby to vyšlo třeba jen na desítky nebo stovky milionů, tedy na zlomek cifer, jež nyní létají vzduchem. Vždyť třeba ve zmíněném Dánsku používají běžně identifikační čísla, z nichž lze vyčíst datum narození i pohlaví, a nikdo je tam rušit ani utlumovat nehodlá (zde).
Jenže změna českých rodných čísel na identifikátory zároveň představuje velice lákavou zakázku, a to jak pro část politiků, tak pro spřízněné IT firmy. Proto příslušní lobbisté, kteří by si samozřejmě kapsu namastili také, celou věc periodicky vrací politikům na stůl. Ti vědí, že je to úplná hloupost, zároveň však vidí obrovské peníze, které by z toho "káply". A ty je lákají. Takže už v létě 2010 někteří tehdejší vládní politici připravovali rušení rodných čísel půdu. "Rodné číslo se stalo bezpečnostním rizikem," říkali nám tehdy, před třinácti lety (zde).
Vida, třináct let uplynulo, rodná čísla používají dál normálně Češi, Dánové i jiné národy a údajné bezpečnostní riziko se nezhmotnilo.
Ale peníze – údajně miliardy – daňového poplatníka doslova leží na ulici. Jen je zvednout. Jen daňového poplatníka obalamutit příběhem, jemuž by uvěřil. Vždyť to je tak snadné, tak vábivé. Stačí jen ten příběh. Proč Čech potřebuje něco nového, když to staré nyní funguje dobře desítky let. A i třeba v Dánsku.
Nebojme se, politici s něčím přijdou. Vždyť přesně tyhle zakázky jsou tím pravým důvodem, proč řada z nich do politiky vůbec šla. A nějaký marketingový guru s příběhem jistě poradí. I jemu pak "kápne".
Tak tedy: nevěřme jakýmkoli příběhům, které ještě v této věci uslyšíme. Je to vážně úplná blbost.
Témata: rodná čísla, lidé