Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je inflace v ČR jen dočasná, nebo bude trvat déle? Co odpovídají vládní dluhopisy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018. komentuje Lukáš Kovanda.

Překročení tříprocentní inflační hranice značí, že tempo růstu spotřebitelských cen nadobro opouští toleranční pásmo České národní banky pro cílování inflace. ČNB na rozdíl od americké centrální banky nebo Evropské centrální banky zatím nesignalizuje – a ani zjevně signalizovat nehodlá –, že by byla po nějakou dobu ochotna tolerovat inflaci výrazněji nad cílovanou hodnotou dvou procent. Je tak pravděpodobné, že už příští měsíc se dočkáme dalšího navýšení její základní úrokové sazby. Růst sazeb ČNB ani tím však pro letošek rozhodně poslední slovo říci nemusí. Byť je pravda, že mezinárodní trhy v porovnání s letošním jarem poněkud slevily ze svých sázek na růst sazeb. Patrné je to třeba i z výnosů dluhopisu české vlády. 

Babišova vláda si letos v březnu půjčovala na deset let za skoro dvě procenta, nyní ovšem jen za 1,7 procenta. A to přesto, že v mezidobí nepřišla s žádnou věrohodnou strategií post-covidového ozdravování veřejných financí a že naopak oznámila, že příští rok plánuje schodek státního rozpočtu 390 miliard korun. To je po přepočtu na velikost ekonomiky více než dvojnásobek deficitu, který příští rok plánuje Německo.

Pokles výnosů tuzemských dluhopisů, jenž je v porovnání se začátkem letošního jara zřetelný, odráží z velké části právě to, že mezinárodní investoři považují nynější inflační tlaky – patrné ve světě, ale i v českém průmyslu či zemědělství – za přechodné. Pokud by se obávali, že se inflace “utrhne ze řetězu”, u nás či za hranicemi, žádali by za půjčení té či oné vládě mnohem vyšší úrok. A výnos na desetiletých českých vládních dluhopisech by dávno převyšoval hodnotu dvou procent. To, že výraznější spotřebitelská inflace v ČR bude podle všeho jen přechodnou věcí, je tedy příznivou zprávou jak pro řadového spotřebitele, tak pro vládu – bude si totiž nadále půjčovat za celkem přijatelný úrok. 

Témata:  inflace

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.