Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je inflace v ČR jen dočasná, nebo bude trvat déle? Co odpovídají vládní dluhopisy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018. komentuje Lukáš Kovanda.

Překročení tříprocentní inflační hranice značí, že tempo růstu spotřebitelských cen nadobro opouští toleranční pásmo České národní banky pro cílování inflace. ČNB na rozdíl od americké centrální banky nebo Evropské centrální banky zatím nesignalizuje – a ani zjevně signalizovat nehodlá –, že by byla po nějakou dobu ochotna tolerovat inflaci výrazněji nad cílovanou hodnotou dvou procent. Je tak pravděpodobné, že už příští měsíc se dočkáme dalšího navýšení její základní úrokové sazby. Růst sazeb ČNB ani tím však pro letošek rozhodně poslední slovo říci nemusí. Byť je pravda, že mezinárodní trhy v porovnání s letošním jarem poněkud slevily ze svých sázek na růst sazeb. Patrné je to třeba i z výnosů dluhopisu české vlády. 

Babišova vláda si letos v březnu půjčovala na deset let za skoro dvě procenta, nyní ovšem jen za 1,7 procenta. A to přesto, že v mezidobí nepřišla s žádnou věrohodnou strategií post-covidového ozdravování veřejných financí a že naopak oznámila, že příští rok plánuje schodek státního rozpočtu 390 miliard korun. To je po přepočtu na velikost ekonomiky více než dvojnásobek deficitu, který příští rok plánuje Německo.

Pokles výnosů tuzemských dluhopisů, jenž je v porovnání se začátkem letošního jara zřetelný, odráží z velké části právě to, že mezinárodní investoři považují nynější inflační tlaky – patrné ve světě, ale i v českém průmyslu či zemědělství – za přechodné. Pokud by se obávali, že se inflace “utrhne ze řetězu”, u nás či za hranicemi, žádali by za půjčení té či oné vládě mnohem vyšší úrok. A výnos na desetiletých českých vládních dluhopisech by dávno převyšoval hodnotu dvou procent. To, že výraznější spotřebitelská inflace v ČR bude podle všeho jen přechodnou věcí, je tedy příznivou zprávou jak pro řadového spotřebitele, tak pro vládu – bude si totiž nadále půjčovat za celkem přijatelný úrok. 

Témata:  inflace

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.