Hudební branže stojí před kolapsem. Bez podpory státu přijde brzy o práci až 65 000 lidí

„Hudební sektor si žádá nemalé vstupní investice a je odkázaný na sezónní výdělky. Už dnes víme, že letošní sezóna zaznamená propad o přibližně 10 miliard korun, tedy o polovinu. Náš obor krize zasáhla jako první a vzpamatuje se z ní jako poslední. Okamžitá opatření dokáží zabránit skokovému růstu nezaměstnanosti, dlouhodobá pomohou znovu nastartovat hudební scénu. S následky krize chceme bojovat, ale bez podpory státu hrozí, že se obor nedokáže postavit zpět na nohy,” říká mluvčí České obce hudební, iniciující projekt #zazivouhudbu, Alexandr Smutný.

Podle Alexandra Smutného hudební sektor potřebuje okamžitý plán, aby se celé odvětví stabilizovalo: „Kolaps odvětví chceme zmírnit řadou systematických a rychlých řešení. Podle našich propočtů a analýz branže potřebuje získat 4,5 miliardy korun. Prvním opatřením by mělo být zrušení DPH na prodej hudby a snížení sazby DPH z prodeje vstupenek na 10 %. Nezbytné je pokračování pětadvacítky pro OSVČ a systém bezúročných půjček. Navrhujeme také založení Národního fondu hudby, ten pomůže řešit ty nejtěžší škody.”

Z analýzy České obce hudební vyplývá, že hudební sektor se propadl z obratu 20 miliard korun na polovinu, přičemž další ztráty mohou nastat s prodlužováním vládních opatření. Zásadní problém má už v tuto chvíli 20 000 profesionálních hudebníků. Ti nemohou koncertovat doma ani v zahraničí a přišli tím o svůj hlavní příjem. V ohrožení je také existence živých hudebních produkcí a všech festivalů. Výroba hudebních nástrojů a techniky klesla o 50 %. 250 hudebních klubů stojí na prahu ukončení činnosti. Kromě toho hrozí také situace, že se hudebníci a pracovníci hudebního průmyslu budou nuceni přeorientovat a hudební sektor zcela opustí. Mezi hlavní omezení patří fakt, že není možné plánovat návrat na koncertní pódia, většina akcí se přesouvá ze strachu z dalších ztrát na rok 2021. Umělců se týká také zásadní omezení cestování.

Hudební sektor má řadu specifik, která znemožňují rychlý restart po celosezónním útlumu. Klíčovým faktorem jsou vysoké vstupní a provozní náklady. Ty nesou pořadatelé velkých akcí, provozovatelé koncertních hal a klubů a také technické profese, umělci a vydavatelé. Dalším úskalím je sezónnost výdělků. Vysoké příjmy v sezóně zajišťují fungování subjektů po zbytek roku, kdy je snížená poptávka. V neposlední řadě hraje velkou roli setrvačnost plánování. V případě uvolnění opatření nelze začít pořádat koncerty ze dne na den. Plánování trvá v hudebním sektoru průměrně jeden až dva roky. Spousta promotérských agentur rok 2020 už úplně odepsala a predikuje, že zasažena bude i činnost v roce 2021. V takto nejistých podmínkách, nelze začít plánovat.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  hudba