Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi loni v e-shopech utratili miliardy. Nejvíce v české historii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Loňské nákupy Čechů v internetových obchodech dosáhly celkové hodnoty 161 miliard korun. To je meziročně o 21 miliard korun, tedy o 15 % více než předloni, a zároveň dosud nejvíce v české historii elektronického obchodování. Vyplývá to z údajů společnosti Shoptet, lídra na trhu české a slovenské e-commerce, který provozuje více než 20 tisíc e-shopů. Rekordnímu ročnímu obratu napomohl i stoupající počet internetových obchodů, který meziročně vzrostl o 3,5 %. Největší podíly na obratu tvořila elektronika, kosmetika a oblečení.

Celkový obrat tuzemských internetových obchodů za loňský rok opět překonal dosavadní rekord. Podle údajů společnosti Shoptet, která provozuje polovinu stávajících a 80 % nově vzniklých e-shopů, dosáhl hodnoty 161 miliard korun. Meziročně se tak jedná o 15% nárůst oproti 140 miliardám za rok 2018, kterému napomohla jak rostoucí obliba online nákupů, tak i zvyšující se počet internetových obchodů. „Oproti předloňsku se množství e-shopů v uplynulém roce navýšilo o 3,5 procenta. Čísla tedy ukazují, že česká e-commerce je stále na vzestupu a nadále se rozvíjí. Očekáváme, že za letošní rok bude objem peněz utracených v e-shopech zase o něco vyšší,“ uvádí Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet.

Nejvíce se utrácelo za elektroniku

Na prvním místě žebříčku dle celkové hodnoty online nákupů za rok 2019 figuruje s 37 % elektronika. Zboží z této kategorie nakupovali více muži (65 %) oproti ženám (35 %). Druhá příčka patří kosmetice s 12 % celkového obratu, kterou naopak více nakupovaly ženy (80 % oproti mužským 20 %). Na ženy obecně připadá větší podíl financí utracených v loňském roce v e-shopech (v poměru 6:4 vůči mužům). Platí to i v případě třetí nejprodávanější kategorie zboží, kterou je oblečení. „Právě u oblečení pozorujeme sílící trend online nákupů. Svou roli v tom sehrávají nejen velké módní e-shopy, ale také obchody, které prodávají například i sportovní vybavení. Rychle ale roste také obliba online nakupování potravin, která bude podle nás stoupat i nadále,“ říká Miroslav Uďan.

V online nákupech vedou velká města

Z dat společnosti Shoptet také vyplývá, že téměř 70 % veškerého zboží prodávají e-shopy se sídlem v Praze. Po hlavním městě následuje Brno (8 %) s Ostravou (6 %), značný podíl online prodejů eviduje Shoptet také v Jihočeském kraji (3 %). Co do množství prodaného zboží v různých období roku, jasné prvenství drží předvánoční období. Za listopad a prosinec činil obrat českých e-shopů 51 miliard korun, z toho 12 miliard utratili Češi během posledních dvou týdnů před Vánoci. V loňském roce ale prodeje meziročně stoupaly i v jiných obdobích. „Oproti předchozímu roku stoupaly v lednu meziročně prodeje všeho, co souvisí se zdravým životním stylem. Na Valentýna zase několikanásobně vzrostly prodeje květin. Rekordní byly i prodeje během slevových akcí na Black Friday. Ty meziročně stouply o 25 % na téměř 800 milionů korun během jediného pátku,“ dodává Miroslav Uďan.

Témata:  e-shopy nákupy

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.