Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Loni v Česku vzniklo nejméně firem za posledních pět let

V České republice v loňském roce vzniklo celkem 22 333 nových firem, což je meziročně o 5,5 procenta méně a zároveň nejméně za posledních pět let. Vyplývá to z databází a výpočtů České kapitálové informační agentury (ČEKIA) zveřejněných v úterý.

Nejvíce nových podnikatelských subjektů vzniklo v roce 2007, v období ekonomického boomu, a od té doby počet nově založených společností kontinuálně klesá. K 31. prosinci 2011 ČEKIA ve svých databázích evidovala celkem 357 701 firem, z toho 24 714 (6,9 %) akciových společností a 332 987 (93,1 %) společností s ručením omezeným. Podle výpočtů agentury ČEKIA podnikatelé loni do registrovaného kapitálu nově vzniklých firem investovali 37,23 miliardy korun (28,9 miliardy do akciových společností a 8,32 miliardy do společností s ručením omezeným). "Finanční krize v České republice se na zájmu o podnikání odrazila až s časovým odstupem. Ačkoliv tuzemská ekonomika mírně rostla, situace na trhu je obtížná. Nové podnikatelské aktivity navíc brzdí obavy z důsledků bobtnající dluhové krize, stejně jako očekávaný propad české ekonomiky v letošním roce a úsporná opatření ze strany státu," okomentovala výsledky průzkumu analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová. Celkový počet kapitálových společností podnikajících v ČR se v období 2010 až 2011 zvýšil o 5,1 procenta z 340 471 na 357 987. "I když v roce 2011 došlo ke zpomalení dynamiky růstu celkového počtu firem registrovaných v ČR, stávající trend lze stále hodnotit jako pozitivní," dodala Štěpánová. ČEKIA odhaduje, že zhruba 20 procent společností zapsaných v obchodním rejstříku jsou mrtvé schránky, které nevykazují žádnou podnikatelskou činnost. Z detailní analýzy vlastnické struktury nově založených firem vyplývá, že do 57 procent společností registrovaných v roce 2011 vložili kapitál noví investoři (fyzické, resp. právnické osoby), kteří v minulosti v České republice nepodnikali, zatímco u zhruba 40 procent subjektů figuruje vlastník, který už v předchozím období vyvíjel podnikatelské aktivity. Pětina společností založených v loňském roce je ovládána výhradně zahraničními vlastníky. Na 83 procent společností s ručením omezeným resp. 27 procent akciových společností je v rukou fyzických osob. Nejvíce podnikatelských subjektů, 44,5 procenta z celkového počtu, bylo v loňském roce založeno v Praze (9 944). S výrazným odstupem následuje Jihomoravský (2 225), Moravskoslezský (1 481) a Středočeský kraj (1 326). Nejméně firem v roce 2011 vzniklo v Karlovarském kraji (329), na Vysočině (348) a v Libereckém kraji (361). Více než pětina společností založených v roce 2011 podniká v oblasti nemovitostí a různých formách služeb (poradenství, účetnictví, právo apod.), stejný počet nově registrovaných společností se zaměřilo na velkoobchod a necelá desetina na stavebnictví. V těchto čtyřech oblastech se rozhodlo podnikat přes 53 procent firem, které vznikly v loňském roce. "Ve srovnání s předchozími lety je patrný pokles zájmu o podnikání v oblasti nemovitostí a služeb, což souvisí s dozvuky finanční krize v případě nemovitostí a vysoce konkurenčním prostředí a úsporami ze strany zákazníků v oblasti služeb," poznamenala analytička agentury ČEKIA.

Témata:  firmy

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.