Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi neumí pracovat? V práci tráví více času než Němci, přesto jsou méně produktivní

Práce v kanceláři
Práce v kanceláři
Foto: Freeimages.com

Češi stráví v práci o cca 14 % víc času než Němci. Naši západní sousedé odpracují v průměru zhruba 35 hodin za týden, v Česku naopak přes 7 % pracovníků pracuje víc než 50 hodin týdně. Navzdory vyššímu počtu odpracovaných hodin se průměrná mzda v Česku pohybuje pouze na 30 procentech Německa.

Důvodem je především nízká produktivita práce českých pracovníků, která ve srovnání s Německem dosahuje pouhých 59 procent. Nárůst produktivity práce je přitom dnes spojován především se zaváděním nových technologií. V tomto ohledu si Česko nestojí vůbec špatně, ochota českých firem přijímat technologické inovace se dlouhodobě pohybuje na úrovni téměř 90 % Německa. Důvodem tohoto rozporu je zejména nízká míra jejich praktického využití způsobená nedostatečnou podporou při jejich zavádění a nízkou motivací zaměstnanců je aktivně používat. Údaje vyplynuly z analýzy ekonoma Aleše Michla pro společnost Anect.

Dnešním tempem růstu produktivity práce by Česko dohnalo Německo nejdříve za 40 let. Firmy se přitom již nyní, kdy je na trhu nedostatek kvalifikovaných pracovníků, potřebují vyrovnat s rostoucími nároky na výši mezd, které se dnes v ČR pohybují na zhruba 30 % Německa a v několika následujících letech pravděpodobně skokově vzrostou téměř na polovinu. S růstem mezd však musí jít ruku v ruce také růst produktivity práce. Ta je v Česku ve srovnání s Německem v přepočtu na počet odpracovaných hodin na 59 procentech, produktivita práce na zaměstnance se pak pohybuje na 77 procentech. Podobně jsou na tom Češi i v porovnání s USA. „Žádný strom nemůže růst do nekonečna, a pokud spolu s růstem mezd neporoste i produktivita práce, ztratíme svou konkurenceschopnost na trhu a některé firmy to vůbec neustojí,“ uvádí Aleš Michl.

Nárůst produktivity práce je dnes spojován především se zaváděním nových technologií, kde se ochota českých firem pohybuje na 89 % Německa a 85 % USA. Za oceánem, ale i  sousedním Německem však stále zaostáváme především vinou samotných podniků. „To, že firma nakoupí nejnovější technologie, ještě automaticky nemusí znamenat, že tím zvýší svou produktivitu práce. Základním předpokladem toho totiž je, aby zaměstnanci firmy tyto technologie skutečně začali efektivně využívat. K tomu jim ale nepostačí jen samotné technické vybavení, potřebují také lepší edukaci a podporu ze strany zaměstnavatele,“ uvádí Pavel Zaal, obchodní ředitel společnosti Anect, která se zaměřuje na dodávku komplexních IT řešení.

Vedle správné implementace nových technologií pak hraje důležitou roli při jejich prosazování ve firmě také dostatečná motivace zaměstnanců k jejich každodennímu používání. „Například moderní nástroje pro digitální spolupráci mohou významně přispět nejen ke zvýšení produktivity práce tím, že sníží potřebu dojíždění na osobní setkání, ale také poskytnout pracovníkům daleko větší flexibilitu a lepší možnosti skloubit práci se soukromým životem. Řadu věcí totiž díky nim snadno zvládnou vyřídit i z domácí kanceláře nebo třeba na cestách,“ doplňuje Jan Račanský, specialista na komunikaci a spolupráci společnosti Anect. Firmy ovšem zároveň musejí být ochotné tyto flexibilní formy spolupráce svým zaměstnancům umožnit.

Témata:  Česko,  práce,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.