Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přibývající počet internetových obchodů ovlivňuje přepravce balíků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nakupování prostřednictvím internetu se v Česku daří. Tržby internetových obchodů a s nimi spojeného zásilkového prodeje v roce 2017 vzrostly oproti předchozímu roku o čtvrtinu. Česká republika má již nyní v Evropě v přepočtu na obyvatele nejvíce e-shopů. S jejich přibývajícím počtem stoupá také poptávka po doručování zboží, zásilková služba GLS proto otevírá dokonce 3 nová depa a rozšiřuje síť ParcelShopů.

Prodej prostřednictvím internetových obchodů a od nich neoddělitelných zásilkových služeb vzrostl v roce 2017 oproti předchozímu roku dle tržeb o 24 %. Meziročně stoupl i počet českých internetových obchodů, a to o 3 900 na celkových 40 100. V přepočtu na obyvatele jich má Česká republika dokonce nejvíce v rámci celé Evropy. Jejich založení a provoz usnadňuje dostatek kvalitních služeb z oblasti programování, marketingu či logistiky. Stále více kamenných obchodů proto zakládá své vlastní e-shopy, které sice musí obstát v silně konkurenčním prostředí, ale zároveň jim napomáhá přibývající množství uživatelů internetu, včetně starších lidí a seniorů.

Zásilkové služby posilují

Na rostoucí oblibu internetového nakupování reagují i přepravní služby, například společnost GLS v letošním roce plánuje otevřít 3 nová regionální depa, jejichž celkový počet tak dosáhne 22. „V reakci na oblibu Čechů ve využívání malých výdejních a podacích míst rozšiřujeme i síť našich ParcelShopů, kterých bude před Vánoci přes 400. Pro hladké zvládnutí předvánoční sezóny rozšiřujeme centrální třídicí uzel v Jihlavě i vozový park, modernizace se dočkají také IT systémy. Se zveřejněním dalších nových služeb počítáme v druhé polovině letošního roku,“ uvádí Pavel Včela, ředitel společnosti GLS Česká republika.

Češi si stále častěji posílají drobnosti denní spotřeby

Přeprava balíků se zbožím zakoupeným v internetových obchodech se stále častěji týká i malých zásilek obsahujících předměty denní potřeby. Váha doručovaných balíků klesá, zatímco jejich počet stoupá. Měnící se trend ukazuje, že zákazníci internetových obchodů s oblibou využívají snadného způsobu doručení i těch nejmenších věcí až domů bez nutnosti osobní návštěvy kamenné prodejny. Pohodlnost nakupování prostřednictvím internetu a doprava zboží zásilkovými službami představuje konkurenci pro velká obchodní centra. A nejen to – od roku 2013 lze rovněž pozorovat trend rostoucích tržeb maloobchodních řetězců, které se v uplynulém roce meziročně zvýšily o 7,8 %.Česko je třetí v nákupech potravin online

Zajímavostí je, že objem nákupů potravin přes internet je v České republice v rámci Evropy na třetí příčce, a to po Velké Británii s 6,9 % a Francii s 5,3 %. Podíl potravin z celkového obratu rychloobrátkového zboží zakoupeného prostřednictvím internetu tvoří v Česku 2,5 %, oproti loňskému roku se jedná o půlprocentní nárůst. Ve většině evropských zemích se přitom podíl potravin prodaných přes internet pohybuje v rozmezí jednoho až dvou procent. Kromě potravin Češi v uplynulém roce nakupovali meziročně více oblečení, obuvi, výpočetní techniky, kosmetiky, zdravotnických prostředků i sportovních a domácích potřeb.

Témata:  pošta e-shopy

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.