Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát obchoduje s firmami, které nedodržují zákony

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Freeimages.com

Každým rokem se v oblasti veřejných zakázek utratí více jak 650 miliard Kč veřejných peněz. Povinnosti zadavatelů zakázek je ovšem uzavírat smlouvy pouze s transparentními společnostmi. Praxe je ovšem přesně opačná. Většina firem registrovaných v registru smluv totiž nezveřejňuje své finanční výkazy, ačkoliv jim to ukládá zákon. Navíc celá řada firem vznikla těsně před získáním zakázky. Informace dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci.

V internetovém registru smluv, ve kterém mají povinnost zveřejňovat smlouvy ministerstva, státní podniky či například města, bylo za dobu existence registru smluv evidováno necelých 32 tisíc firem. Za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.

„Internetový registr smluv vznikl jako preventivní nástroj pro kontrolu hospodaření státu. Je zvláštní, když stát ale obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

„Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ dodává k tomu Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).

Tolerance současného stavu je velice závažná a nepochybně má neblahý dopad na veřejné rozpočty. Lze vyjmenovat celou řadu kauz, kdy odhalení podezřelých skutečností nastalo velice pozdě a značnou část prostředků se již nepodařilo zachránit. Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Dřívější analýza NFPK doložila, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají sankční mechanismy. Bisnode dále vypočetl, že pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.

Informační povinnost firem, které dodávají zboží či služby státu

 

2016

2015

2014

 

počet firem

podíl na celku

počet firem

podíl na celku

počet firem

podíl na celku

plní

9 721

30,67 %

19 715

62,19 %

21 776

68,70%

neplní

21 680

68,39 %

10 413

32,85 %

6 975

22,00%

nemusí plnit

298

0,94 %

1 571

4,96 %

2 948

9,30%

Zdroj: databáze a výpočty Bisnode

Témata:  Česko ekonomika zákony

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.