Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy jsou optimistické, očekávají větší tržby i zisky. Z jedné věci ale mají strach

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Optimismus mezi manažery středních a velkých firem z celého světa nikdy nebyl silnější. Celosvětově vidí budoucnost byznysu pozitivně 51 % manažerů. Očekávají větší tržby i zisky.

Vyplývá to z pravidelné studie International Business Report (IBR), kterou poradenská společnost Grant Thornton vydává každý kvartál. Tento průzkum realizovaný mezi 2500 manažery z 36 zemí rovněž ukázal rostoucí znepokojení manažerů ohledně nedostatku kvalifikovaných pracovníků coby ohrožení dalšího ekonomického růstu. „V ČR máme nejnižší míru nezaměstnanosti z celé EU, nedostatek kvalifikovaných pracovníků tlačí na růst mezd, ale ještě více na potřebu vzdělávat své zaměstnance a blíže spolupracovat se vzdělávacími institucemi,“ uvedl David Pirner, managing partner české pobočky Grant Thornton.

Globální optimismus firem vzrostl již pátý kvartál v řadě. Důvěra ve světlé zítřky byla obzvláště patrná ve Spojených státech, kde optimismus dosáhl nejvyšší hodnoty 81 %. V EU dosáhl optimismus dvouletého maxima 50 %, v Číně zůstal na úrovni 48 %, což je nejvíc za poslední tři roky. S tím souvisí fakt, že globální očekávání nárůstu tržeb dosáhlo historického maxima ve výši 56 %, stejně jako očekávání směrem k ziskovosti firem.

Celkem 35 % dotázaných označilo za výraznou překážku nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což je rovněž historické maximum. V EU jde oproti prvnímu čtvrtletí o 5% nárůst, v Severní Americe a Asii činí nárůst 2 %. Rekordních 36 % podniků uvedlo, že v příštích 12 měsících plánují nábor nových zaměstnanců. „Tyto dva poznatky spolu souvisí. V expandující ekonomice by firmy rády nabraly personální posily. Největší hlad je po zkušených, kvalifikovaných pracovnících. Firmy se přirozeně obávají, jestli je na trhu práce vůbec najdou,“ vysvětluje Pirner.

Navzdory napjaté situaci na trhu práce pouze 20 % dotázaných firem plánuje navyšovat mzdy více než o míru inflace. To je dokonce méně než v prvním čtvrtletí. „Najít v dnešní době nové kvalitní pracovníky je náročné. Tento převis poptávky klade větší nároky i na udržení těch stávajících. Navýšení mezd je jen jednou z metod, která přináší spíše krátkodobé zlepšení. Pro zajištění budoucího růstu musí firmy do svých lidí investovat také na poli vzdělávání, tedy neustálého zvyšování jejich kvalifikace. Firmy by se měly naučit užší spolupráci se vzdělávacími institucemi, podílet se na tom, aby se klíčové dovednosti vyučovaly již u studentů,“ uvedl Pirner.

Právem se stále častěji hovoří o tzv. 4. průmyslové revoluci (Industry 4), která s sebou nese mj. stále častější využití robotizace a automatizace v pracovních procesech. Jedním z důvodů je právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Výzkum Grant Thornton ukazuje, že investice do mechanizace a výzkumu a vývoje v uplynulých čtvrtletích také narůstaly. Často jde o dlouhodobější projekty, které se projeví až po nějakém čase.

Témata:  firmy ekonomika manažeři

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.