Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řeckým bankám chybí kolem 30 miliard eur

Řeckým bankám chybí kolem 30 miliard eur

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecké banky budou podle Evropské bankovní asociace (EBA) potřebovat navýšit základní kapitál zhruba o 30 miliard eur (přibližně 747,9 miliardy Kč), aby vyhověly devítiprocentnímu požadavku dohodnutého na středečním summitu EU a eurozóny. Informovala o tom v noci na čtvrtek agentura Reuters.

EBA uvedla, že podle předběžného odhadu bude na rekapitalizaci evropských bank potřeba 106 miliard eur (zhruba 2,64 bilionu Kč). Toto navýšení je nutné, aby banky vyhověly devítiprocentnímu požadavku dohodnutého na středečním summitu EU a eurozóny. Banky, které budou muset rekapitalizovat, navíc budou muset rovněž omezit vyplácení bonusů manažerům a dividend. Nejvíce kapitálu chybí právě řeckým bankám. Například španělským bankám chybí více než 26 miliard eur (648,2 miliardy Kč), italským téměř 15 miliard eur (373,95 miliardy Kč) a francouzským zhruba 8,8 miliardy eur (219,38 miliardy Kč).

Podle asociace ale jde zatím jen o předběžné kalkulace, které budou upřesněny v listopadu.

Témata:  banky Řecko

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.