Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řeckým bankám chybí kolem 30 miliard eur

Řeckým bankám chybí kolem 30 miliard eur

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecké banky budou podle Evropské bankovní asociace (EBA) potřebovat navýšit základní kapitál zhruba o 30 miliard eur (přibližně 747,9 miliardy Kč), aby vyhověly devítiprocentnímu požadavku dohodnutého na středečním summitu EU a eurozóny. Informovala o tom v noci na čtvrtek agentura Reuters.

EBA uvedla, že podle předběžného odhadu bude na rekapitalizaci evropských bank potřeba 106 miliard eur (zhruba 2,64 bilionu Kč). Toto navýšení je nutné, aby banky vyhověly devítiprocentnímu požadavku dohodnutého na středečním summitu EU a eurozóny. Banky, které budou muset rekapitalizovat, navíc budou muset rovněž omezit vyplácení bonusů manažerům a dividend. Nejvíce kapitálu chybí právě řeckým bankám. Například španělským bankám chybí více než 26 miliard eur (648,2 miliardy Kč), italským téměř 15 miliard eur (373,95 miliardy Kč) a francouzským zhruba 8,8 miliardy eur (219,38 miliardy Kč).

Podle asociace ale jde zatím jen o předběžné kalkulace, které budou upřesněny v listopadu.

Témata:  banky Řecko

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.