Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena benzínu klesla, nafta naopak je drahá. Proč?

Cena benzínu klesla, nafta naopak je drahá. Proč?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic se v uplynulém týdnu vyvíjely rozdílně, benzin Natural 95 zlevnil v průměru o šest haléřů na 34,69 Kč, nafta naopak zdražila o 18 haléřů na 34,42 Kč. Vyplývá to z pondělních údajů společnosti CCS.

„Na cenách se nepříznivě odrazil vliv oslabující koruny v předchozím období a mírný růst distribučních marží,“ uvedl Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum. V průběhu minulého týdne cena ropy Brent na světových trzích rostla. „S cenou ropy se zvyšují i průměrné ceny benzinu a nafty na burze v Rotterdamu, což bude tlačit v následujících dnech vzhůru i ceny u našich čerpacích stanic,“ upozornil analytik. Záchranou ovšem podle něj bude kurz koruny, kdy domácí měna začala vůči dolaru prudce posilovat a růst cen by tak měla téměř vykompenzovat. „V následujících dnech by měly ceny pohonných hmot zamířit vzhůru. Dočkáme se mírného zdražení, které však pravděpodobně překročí 10 haléřů za litr,“ odhaduje Čermák. Nejlevnější benzin je i nadále k dostání v Jihočeském kraji (34,21 Kč), poslední místo stále patří jižní Moravě (35,17 Kč). Nejvíce klesly ceny v Olomouckém kraji (o 36 haléřů), naopak nejméně na Zlínsku (o jeden haléř). Naopak nejvíce ceny vzrostly v Praze a na Karlovarsku (o osm haléřů). Také v případě nafty patří první místo Jihočeskému kraji (33,93 Kč), nejdražší je stejně jako u benzinu jižní Morava (35,02 Kč). Největší pokles cen zaznamenali motoristé v Moravskoslezském kraji (o 17 haléřů), v ostatních krajích se ceny nafty zvýšily. Nejvíce v Plzeňském (o 32 haléřů). Meziměsíčně Natural 95 zlevnil v průměru o dvacet haléřů, nafta se zdražila o osmnáct haléřů. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je nejprodávanější druh benzinu dražší o 3,41 Kč (10,9 %), nafta o 3,96 Kč (13 %).

Průměrné ceny Naturalu 95 a nafty se vypočítávají z reprezentativního vzorku transakcí na karty CCS uskutečněných na všech terminálech na čerpacích stanicích v akceptační síti CCS v České republice, kterou k září 2010 tvořilo 2182 čerpacích stanic. Průměrné ceny se získávají jako podíly jednotkových cen za pohonné hmoty na všech terminálech v České republice, respektive v příslušném kraji, a celkového počtu terminálů. Hodnoty neovlivňuje využívanost čerpací stanice motoristy ani objem načerpaných pohonných hmot.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.