Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyřeší plánované změny alarmující nedostatek pracovníků ve zdravotnictví?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví, a to jak v lékařských, tak tzv. nelékařských oborech, je v současnosti žhavým a bolavým tématem. Nedostatek sester je ale záležitost, která se neustále stupňuje již mnoho let. V českém zdravotnictví jich v současné době pracuje odhadem 100 000, řádově tisíce jich ale chybějí. Informuje Profesia.

„Podle našich údajů i zde platí podobné schéma jako v jiných oborech – poptávka po zdravotních sestrách, zejména všeobecných, poměrně strmě stoupá. Výrazný nástup zájmu jsme zaznamenali od poloviny roku 2014. Počet reakcí na nabídky ale od konce roku 2013 setrvale klesá,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Nedostatek sester je ve všech krajích, nejvíce nabídek práce evidujeme ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, největší počet reakcí na nabídky máme v Praze a v Jihomoravském kraji.“

Jako jedna z cest k řešení nedostatku sester je často uváděna změna legislativy, která by do jisté míry snížila nároky na přípravu plně aprobovaných sester. Dosud se pro získání odbornosti všeobecná sestra studuje až sedm let, na specializaci dětská sestra až devět let, podmínkou je totiž bakalářské studium na vysoké škole. Ministerstvo v novele počítá s modelem 4+1, po čtyřech letech na střední zdravotnické škole by následoval rok na vyšší odborné škole. Ze zdravotnických škol nyní vycházejí zdravotničtí asistenti, ti by si mohli rok studia doplnit a získat titul všeobecná sestra.  

„Příčin nedostatku sester je mnoho. Osobně se domnívám, že jsou to především špatné pracovní podmínky a nízké morální ohodnocení práce sester,“ uvádí Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., proděkanka pro vnější a vnitřní vztahy Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. „Sestry jsou přetěžovány, pracují přesčas, často se potýkají s porušováním zákoníku práce, kompetencí, jejich postavení v hierarchickém systému nemocnic je neuspokojivé. Jsou kladeny vysoké nároky na jejich výkon, preciznost, bezchybnost, často jsou kontrolovány, sankcionovány, ale mají málo možností věci ovlivňovat. Jejich náročná a zodpovědná práce je navíc špatně finančně hodnocená,“ říká dále Eva Hlaváčková a upřesňuje: „Kromě toho vidím další příčiny v demografické situaci u nás a v ministerstvem limitovaných počtech financovaných studentů na vysokých školách, které všeobecné sestry vzdělávají. Nedomnívám se, že příčinou nedostatku sester je délka vzdělání. Vzdělání všeobecné sestry trvá v současné době tři roky, ne sedm, jak je opakovaně chybně uváděno.“

Alarmující nedostatek pracovníků ve zdravotnictví by měl zvrátit výrazný platový posun u nelékařských profesí, zejména aprobovaných sester. „V současné době je podle údajů serveru Platy.cz průměrný výdělek všeobecné sestry 20 173 Kč, hlavní sestry 26 077 Kč. Pokud porovnáme situaci všeobecných sester v regionech, nejvyšší průměrný výdělek evidujeme v Praze (21 712 Kč), následují Moravskoslezský, Plzeňský a Jihočeský kraj (mezi 20 720 a 20 730 Kč),“ uvádí údaje ze sesterského portálu Zuzana Lincová. 

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.