Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyřeší plánované změny alarmující nedostatek pracovníků ve zdravotnictví?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví, a to jak v lékařských, tak tzv. nelékařských oborech, je v současnosti žhavým a bolavým tématem. Nedostatek sester je ale záležitost, která se neustále stupňuje již mnoho let. V českém zdravotnictví jich v současné době pracuje odhadem 100 000, řádově tisíce jich ale chybějí. Informuje Profesia.

„Podle našich údajů i zde platí podobné schéma jako v jiných oborech – poptávka po zdravotních sestrách, zejména všeobecných, poměrně strmě stoupá. Výrazný nástup zájmu jsme zaznamenali od poloviny roku 2014. Počet reakcí na nabídky ale od konce roku 2013 setrvale klesá,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Nedostatek sester je ve všech krajích, nejvíce nabídek práce evidujeme ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, největší počet reakcí na nabídky máme v Praze a v Jihomoravském kraji.“

Jako jedna z cest k řešení nedostatku sester je často uváděna změna legislativy, která by do jisté míry snížila nároky na přípravu plně aprobovaných sester. Dosud se pro získání odbornosti všeobecná sestra studuje až sedm let, na specializaci dětská sestra až devět let, podmínkou je totiž bakalářské studium na vysoké škole. Ministerstvo v novele počítá s modelem 4+1, po čtyřech letech na střední zdravotnické škole by následoval rok na vyšší odborné škole. Ze zdravotnických škol nyní vycházejí zdravotničtí asistenti, ti by si mohli rok studia doplnit a získat titul všeobecná sestra.  

„Příčin nedostatku sester je mnoho. Osobně se domnívám, že jsou to především špatné pracovní podmínky a nízké morální ohodnocení práce sester,“ uvádí Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., proděkanka pro vnější a vnitřní vztahy Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. „Sestry jsou přetěžovány, pracují přesčas, často se potýkají s porušováním zákoníku práce, kompetencí, jejich postavení v hierarchickém systému nemocnic je neuspokojivé. Jsou kladeny vysoké nároky na jejich výkon, preciznost, bezchybnost, často jsou kontrolovány, sankcionovány, ale mají málo možností věci ovlivňovat. Jejich náročná a zodpovědná práce je navíc špatně finančně hodnocená,“ říká dále Eva Hlaváčková a upřesňuje: „Kromě toho vidím další příčiny v demografické situaci u nás a v ministerstvem limitovaných počtech financovaných studentů na vysokých školách, které všeobecné sestry vzdělávají. Nedomnívám se, že příčinou nedostatku sester je délka vzdělání. Vzdělání všeobecné sestry trvá v současné době tři roky, ne sedm, jak je opakovaně chybně uváděno.“

Alarmující nedostatek pracovníků ve zdravotnictví by měl zvrátit výrazný platový posun u nelékařských profesí, zejména aprobovaných sester. „V současné době je podle údajů serveru Platy.cz průměrný výdělek všeobecné sestry 20 173 Kč, hlavní sestry 26 077 Kč. Pokud porovnáme situaci všeobecných sester v regionech, nejvyšší průměrný výdělek evidujeme v Praze (21 712 Kč), následují Moravskoslezský, Plzeňský a Jihočeský kraj (mezi 20 720 a 20 730 Kč),“ uvádí údaje ze sesterského portálu Zuzana Lincová. 

Témata:  zdravotnictví

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.