Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řidiči autobusů hrozí stávkou, odvrátí ji jen radikální změna

Autobusy, ilustrační fotografie
Autobusy, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Dubnovou stávku odvrátí už pouze radikální změna, přesněji okamžité zrušení výběrového řízení na pět a půl miliardový tendr a úplné přepracování podmínek výběrového řízení. Zadávací dokumentace obsahuje podle odborářů desítky pochybení. Jeden příklad za všechny. Řidič na lince z Hradce Králové do Hořic by podle ní měl jet průměrnou rychlostí 62 kilometrů v hodině. V současnosti je to přitom nějakých 35 kilometrů v hodině..

Podle odborné analýzy dojezdové časy za nových podmínek dělají z řidičů závodníky, z cestujících možné oběti nehod a prý popírají fyzikální zákony. Navíc by nový autodopravce podle krajem daných podmínek musel třeba každých pět let měnit vozový park.

"To by u nás vznikl největší bazar s autobusy, strašně by to prodražilo tu dopravu," komentoval situaci pro TV Nova odborář Jiří Kuchyňka. Kraj ale řidičům ustupovat nehodlá. "5. dubna otevřeme obálky, zastavit tendr podle naší právní analýzy nemůžeme," vysvětlila krajská mluvčí Martina Gotzová.

Otevřením obálek a vyhlášením vítěze tendru, kauza zřejmě zamrzne. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž předběžně kraji zakázal desetiletou smlouvu podepsat.

Témata:  stávka autobusy

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

8. prosince 2025 11:30

Nezaměstnanost v ČR za listopad: Jen 800 nových uchazečů, trh práce zůstává stabilní

Komentář hlavního ekonoma GICEE Radomíra Jáče se věnuje dnešním údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za listopad. Analýza shrnuje aktuální trendy na trhu práce, porovnává je s předchozími měsíci a nabízí výhled na nadcházející období.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.