Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Vracení vánočních dárků. Jak na to?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Co když některé z dárků, které najdeme pod stromečkem, nesedí či prostě neodpovídají našim představám? Vracet či měnit zboží je poměrně běžné, ale je třeba jednat rychle. Navíc toto právo neplatí všude a rozhodně není neomezené. Jaká jsou zákonná pravidla a obvyklá praxe obchodníků?

Vracení či výměny nepodařených vánočních dárků bývají každoročním evergreenem. „Ač se to někdy zdá nezdvořilé vůči dárci, obchodníci tuto situaci řešit umí a obzvláště po Vánocích s nutností měnit zboží či vracet peníze určitě počítají,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Zákon nám garantuje právo vrátit zboží pouze ve vymezených případech, a to u smluv uzavřených pomocí takzvané dálkové komunikace (tedy nejčastěji po internetu) nebo mimo prostory určené k podnikání (třeba na ulici). Čtrnáctidenní lhůta, kterou spotřebitelům občanský zákoník dává na rozmyšlenou, je ale v období kolem Vánoc nedostačující. Kdo nakupoval na internetu s předstihem, mohl se o výhodu vrácení zboží připravit. „Naštěstí řada e-shopů zákazníkům, kteří nakupují s předstihem, jejich aktivitu kompenzuje a dává jim možnost zboží vrátit například do konce roku. Povinnost jít nad rámec zákona sice nemají, ale lákají-li před Vánoci koupěchtivé zákazníky na prodlouženou možnost vrácení zboží, musejí ji dodržet,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Nakupování a vracení zboží v e-shopech má svá jasná a zákonem stanovená pravidla. Nezapomeňte, že lhůta na odstoupení běží od převzetí věci. Téměř vše můžeme během čtrnáctidenní lhůty vybalit a vyzkoušet. Sdělením prodejci, že věc budeme vracet, odstupujeme od smlouvy. Na samotné vrácení zboží do obchodu máme dalších maximálně 14 dní od chvíle, kdy jsme odstoupili. Zboží vracíme kompletní, pokud možno v původním obalu, nepoškozené, ale pokud nese stopy po vyzkoušení, právo odstoupit nezaniká. Prodejce musí vrátit peníze do 14 dnů, ale zpravidla to dělá rychleji.

Právně komplikovanější je vracení zboží v běžných obchodech. Zde stále neexistuje zákonné právo cokoliv vrátit zpět bez udání důvodu, a tak si to každý obchod řeší po svém a zákazníci z toho mívají těžkou hlavu. Možnost vrátit či vyměnit zboží je zejména ve velkých obchodech a řetězcích obvyklá, není to však povinnost podnikatele. Každý rok odchází řada spotřebitelů s nepořízenou, protože konkrétní prodejce vrátit zboží neumožnil nebo zákazník nesplnil podmínky pro vrácení, které si každý obchodník může nastavit podle sebe.

Podmínky pro vrácení zboží v kamenných obchodech jsou individuální a je dobré se podle nich řídit při volbě obchodu, obzvláště pokud si nejsme jisti, zda se s dárkem trefíme. Většinou budeme k vrácení potřebovat původní účtenku, někdy i obal a všechny visačky. Některé obchody vrátí za nevyhovující zboží peníze, jiné jen umožní vybrat si z aktuální nabídky či poskytnou poukázku na další nákup. „Lhůty jsou rovněž individuální, nejkratší začínají na 14 dnech nebo obchodník určí pevné datum, do kdy lze jakékoliv před Vánoci koupené zboží vrátit. Běžná lhůta bývá kolem jednoho měsíce, ale výjimkou není ani delší časový úsek. Konkrétní informace hledejte v prodejních řádech, na účtenkách, ale hlavně se už při nákupech ptejte, zda to půjde, za jakých podmínek a do kdy,“ doporučuje Zelený.

Témata:  Vánoce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.