Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České dálnice. Proč za Evropou zaostáváme?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dálnice D3 spojující jižní Čechy s Prahou navazuje na jižním konci na hraniční přechod Dolní Dvořiště do Rakouska. Letos zahájilo Ředitelství silnic a dálnic výstavbu třetího úseku této dálnice. Česko je poslední zemí, kde tento úsek propojující celou Evropu chybí.

Na nutnosti co nejdříve napojit Českou republiku na Rakousko se shodl na společném jednání hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) a člen rozpočtového výboru Evropského parlamentu poslanecTomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude v příštím roce menší. Stát musí v maximální možné míře využít evropské fondy a dostavět v tomto období co možná největší kus dálnice D3, která je stěžejním napojením České republiky na Rakousko," zdůraznil europoslanec Zdechovský, který se na tom shodl s jihočeským hejtmanem Zimolou a rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem.

Dálnice D3 je součástí mezinárodního silničního tahu E55, který vede ze Skandinávie přes naší republiku až do Řecka. V současné době chybí pouze úseky Drážďany – Praha a Praha – Linec. To, že ani po dvaceti pěti letech po sametové revoluci nemá Česká republika dálniční spojení s Rakouskem, považují všichni zmínění politici za ostudné.

Rakušané staví již několik kilometrů od hranic

Rakouská vláda s napojením na českou D3 počítá a na její dostavbě na rakouské straně se již intenzivně pracuje. Dálnice D3 nebyla v původní dálniční síti, která vznikla v 60. letech minulého století. Do sítě byla přidána až v roce 1987 a první část – obchvat města Tábor byl otevřen v roce 1991.

Témata:  dálnice

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

12. listopadu 2025 12:17

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy