Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České dálnice. Proč za Evropou zaostáváme?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dálnice D3 spojující jižní Čechy s Prahou navazuje na jižním konci na hraniční přechod Dolní Dvořiště do Rakouska. Letos zahájilo Ředitelství silnic a dálnic výstavbu třetího úseku této dálnice. Česko je poslední zemí, kde tento úsek propojující celou Evropu chybí.

Na nutnosti co nejdříve napojit Českou republiku na Rakousko se shodl na společném jednání hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) a člen rozpočtového výboru Evropského parlamentu poslanecTomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude v příštím roce menší. Stát musí v maximální možné míře využít evropské fondy a dostavět v tomto období co možná největší kus dálnice D3, která je stěžejním napojením České republiky na Rakousko," zdůraznil europoslanec Zdechovský, který se na tom shodl s jihočeským hejtmanem Zimolou a rakouským ministrem zahraničí Sebastianem Kurzem.

Dálnice D3 je součástí mezinárodního silničního tahu E55, který vede ze Skandinávie přes naší republiku až do Řecka. V současné době chybí pouze úseky Drážďany – Praha a Praha – Linec. To, že ani po dvaceti pěti letech po sametové revoluci nemá Česká republika dálniční spojení s Rakouskem, považují všichni zmínění politici za ostudné.

Rakušané staví již několik kilometrů od hranic

Rakouská vláda s napojením na českou D3 počítá a na její dostavbě na rakouské straně se již intenzivně pracuje. Dálnice D3 nebyla v původní dálniční síti, která vznikla v 60. letech minulého století. Do sítě byla přidána až v roce 1987 a první část – obchvat města Tábor byl otevřen v roce 1991.

Témata:  dálnice

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.