Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena elektřiny by v příštím roce neměla růst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Domácnosti i firmy si příští rok polepší. Cena silové elektřiny se již několik měsíců drží na historických minimech a výrazný nárůst ceny se nedá očekávat ani příští rok. Podle Virtuse Energy, která obchoduje s elektřinou, plynem a emisními povolenkami ve 22 zemích, může navíc cena ještě klesnout. Vloni se cena pohybovala nad hranicí 36 eur za megawatthodinu (980 korun) a před čtyřmi lety se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla úrovně 60 eur (1633 korun). V porovnání s rokem 2011 jde o pokles o více jak 50 procent. Aktuálně se cena pohybuje na 29 euro za megawatthodinu (792 korun). Informuje společnost Virtuse Energy.

Na cenu elektřiny působí několik vlivů najednou. Cena komodity vzniká tržně, regulovanou část pak tvoří související služby, jejichž cenu určuje  Energetický regulační úřad. „Cena kontraktů na dodávku elektřiny pro příští rok je nejnižší za posledních dvanáct let. Dlouhodobý vývoj je od roku 2011 jednoznačně klesající, především kvůli pokračujícímu trendu zvyšování kapacit na produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu,“ říká Jaroslav Codl, ředitel prodeje elektřiny a plynu Virtuse Energy. 

Navýšení výrobních kapacit z větru a ze solární energie je v ceně na příští rok již započten. Do konce letošního roku bude proto cena elektřiny podléhat vlivům ekonomickým, geo-politickým a tržním, bude reagovat na vývoj cen ostatních komodit. Za aktuálním poklesem ceny elektřiny je levné uhlí. V současné době mohou cenu elektřiny nejvíce ovlivnit právě ceny ostatních komodit, tedy ceny uhlí, plynu, ropy a emisních povolenek a popřípadě také náklady na dopravu uhlí a ropy. 

Poklesu cen elektřiny v poslední době výrazně napomáhá dlouhodobý celosvětový pokles poptávky po uhlí. Cena evropského uhlí API2 je pod 50 dolary za tunu, což je úroveň naposledy dosažená v roce 2003. Podle Virtuse Energy bude klesající trend nejspíše i nadále pokračovat, jelikož významní spotřebitelé uhlí Čína i  USA plánují redukci tepelných elektráren. Navíc v Číně, která je největší světový spotřebitel uhlí, letos výrazně klesá poptávka po dovozu uhlí v důsledku zpomalení růstu ekonomiky. Stejně tak i Německo se potýká s poklesem poptávky po uhlí v důsledku poklesu produkce tepelných elektráren a poklesu poptávky v ocelářském průmyslu. 

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.