Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platíme neviditelné daně a co z toho máme? Europoslanec to pěkně spočítal

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V souvislosti s krizí v Řecku se hodně mluvilo a psalo o tom, že Řekové berou velké platy za málo práce, jsou líní a tak podobně. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer to ale vidí trošku jinak. K celé věci proto napsal komentář, který zveřejnil na sociálních sítích.

Niedermayer poněkud vyvrací mýtus o vysokých řeckých mzdách. „Pod diskusemi o řecké ekonomice se stále vracíme k tomu, že Řekové mají 'vysoké' platy a my nízké. Za 'plat' přitom každý považuje to, co si 'odnese domů'. Ale je v tom zádrhel, neb ekonomicky (i logicky) je podstatnější to, kolik za naši práci zaplatí ten, pro koho pracujeme.," připomíná europoslanec.

Upozorňuje na fakt, že český systém je už od počátku „kapitalismu" nastaven poněkud „socialistický" systém „neviditelných daní'". Kromě samotných daní a odvodů ze mzdy, které tvoří většinu rozdílu mezi hrubou mzdou a platem, za zaměstnance odvádí ještě peníze zaměstnavatel.

„Výší této daně jsme na špičce Evropy. V číslech to znamená, že zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč dostává slušných 19 295 korun 'platu' na ruku, ovšem jeho práce má 'hodnotu' 33 500 korun (tolik za ni platí zaměstnavatel), jenže stát mu z ní odkrojí přes 42 procent," vysvětluje, jak to chodí v praxi europoslanec za TOP 09.

Lidé tedy mají pocit, že dostávají málo, protože velká část mzdy jim odtéká. „Co za to dostáváme? Třeba jídlo a ubytování v nemocnici zdarma, hromadnou dopravu v Praze za 10 korun denně. Ale i nesmyslné státní zakázky a investice. Nevím, zda to je 'dobrý deal'," říká jasně Niedermayer.

Další otázkou jsou řecké penze, které jsou podle něj neudržitelné. U nich se prý projevil problém způsobu řízení průběžného systému. „Nesmíme ale zapomenout, že velká část obrovského tamního penzijního schodku přišla s kontrakcí ekonomiky (o čtvrtinu) a poklesem zaměstnanosti. Řekové (nejen oni) budou muset schodek zásadně snížit, zřejmě kombinací poklesu penzí (děje se), změnou v odchodech do penze (děje se) a rozhodnout se, jak velkou 'díru' ufinancují daněmi," píše politik.

K této úvaze na závěr dodává to, co označuje za „trochu provokace závěrem":

Nevím, jak to se s těmi „línými Řeky a jejich ouzem", nicméně:- Autobusy, kterými jsme na Krétě jeli, měli zpoždění vždy do 5 minut proti jízdním řádům (pokud to ovšem nebyl bus, který měl jet před hodinou )- Zato letadlo naší české společnosti se „zdrželo" o 2 hodiny. Kvůli výměně kola, prý. Myslel jsem, že na to jsou servisní kontroly a ne kutilství před odletem, které vede ke zpoždění- Řekům na letišti trvala „obrátka" našeho letadla (výstup lidí, vyložení zavazadel, úklid, tankování, naložení a nástup) 60 minut. V Praze se na zavazadla čekalo skoro 40 minut...

Témata:  lidé Řecko

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.