Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drachma v Řecku? Už nikdy, řekl premiér Papandreu

Řecký premiér George Papandreu v neděli vyloučil svolání předčasných voleb kvůli finančním a ekonomickým problémům země. Současně se postavil i proti návratu k drachmě, informovala agentura AFP.

"Jsme demokraticky zvolenou vládou a budeme respektovat mandát, který nám dali řečtí občané. Občané chtějí změny, ne volby," vysvětlil premiér v rozhovoru pro list Real News. "Pokud uděláme naši práci, která spočívá v implementaci našeho programu významných reforem, tak nejenže nebudou třeba nová opatření, ale budeme i schopni napravit nespravedlnosti, které vznikly naléhavostí našich rozhodnutí," dodal Papandreu.

Řecký státník kategoricky vyloučil návrat k drachmě a obvinil z dluhových potíží předchozí vládu.

„Takový dětský ohňostroj nemůže zakrýt nahotu vlády, jejíž vlastní poslanci volají po volbách,“ reagoval mluvčí opoziční Nové demokracie Yiannis Mihelakis. „Chtějí volby, protože vidí slepu uličku, do které zemi zavedl pan Papandreu,“ dodal.

V Aténách v současné době inspektoři Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu prověřují stav řeckých veřejných financí, aby posoudili, zda Atény v příštím měsíci mohou dostat šestou tranši z prvního záchranného balíčku v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Lídři zemí platících eurem na červencovém mimořádném summitu schválili druhou záchrannou pomoc, díky které Řecko dostane dodatečných 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč) od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Do pomoci se na dobrovolné bázi zapojí i soukromý sektor.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.