Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zatočte s nefér obchodníky. Víte, co je zpětná platba? Poradíme

Zatočte s nefér obchodníky. Víte, co je zpětná platba? Poradíme

Foto: Pixmac

Platíte-li při nákupu přes internet platební kartou a obchodník vám nedodá objednané zboží či službu, můžete využít bankovní nástroj zvaný zpětná platba. S jeho pomocí lze za určitých podmínek získat peníze zpět.

Nová zpráva sítě Evropských spotřebitelských center (ESC) popisuje, jak se lze účinně bránit neférovým obchodníkům, když v Evropě spotřebitel nakupuje online a platí kartou. „Průzkum ukázal, že ve většině evropských zemí lze uplatnit postup zvaný chargeback neboli zpětná platba, při němž zjednodušeně řečeno banka spotřebitele požádá banku obchodníka o navrácení zaplacené částky," vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Uvedený postup se dá použít v případě potíží při nákupu na internetu jak v tuzemských e-shopech, tak i u obchodníků z jiných zemí Evropské unie. Pomůže v situacích, kdy zákazník nedostal zaplacené zboží, bylo mu strženo více peněz, než mělo, nebo byl jinak podveden.

Legislativně je nástroj zpětné platby upraven především pro tzv. neautorizované transakce, které proběhly bez vědomí majitele karty. „Z našeho průzkumu však vyplývá, že pokud byl při zneužití karty zadán PIN, má spotřebitel poměrně omezené možnosti, jak se bránit. Přestože dokázat, že ke zneužití karty došlo z důvodu hrubé nedbalosti spotřebitele, musí vydavatel platební karty," upozorňuje Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra při České obchodní inspekci.

O zpětnou platbu lze požádat také tehdy, upírá-li obchodník spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy či nemůže dostát svým závazkům z důvodu insolvence. Nástroj zpětné platby může být někdy jedinou možností, jak dostat své peníze zpět. Podmínkou je, že spotřebitel nákup na internetu uhradil platební kartou. Příkladem může být situace zákazníků nedávno zkrachovalé maďarské letecké společnosti Malév. Cestující, kteří uhradili letenky tohoto dopravce platební kartou, obdrželi své peníze v naprosté většině zpět. Ti, kteří za objednané služby platili v hotovosti nebo bankovním převodem, takové štěstí neměli.

Banky v Evropské unii obvykle nemají ze zákona povinnost tuto zpětnou platbu provádět. V určitých případech jsou k tomu ale svolné, a to na základě pravidel karetních asociací. „V případě problému by měl spotřebitel co nejdříve kontaktovat svou banku s žádostí o provedení zpětné platby. Žádost je vhodné podpořit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s obchodníkem či potvrzením faktu, že se obchodník ocitl v úpadku," uzavírá Lukáš Zelený z dTestu.

Témata:  platební karty obchody

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.