Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jsme hrdí na Česko nebo se za vlast stydíme? Jak dopadl průzkum?

Jsme hrdí na Česko nebo se za vlast stydíme? Jak dopadl průzkum?

Foto: Pixmac

Jste hrdí na to, že jste občanem České republiky, nebo se za to stydíte? Pouze čtyři z deseti Čechů hrdě přizná, že se narodili v Česku. Ani stud ani hrdost nepociťuje 42 procent respondentů průzkumu, ale dva z deseti dotázaných by raději svou občanku zahodili.

Hrdost Čechů na republiku postupně klesá. V letech 2001 až 2005 veřejně přiznala svou hrdost víc než polovina dotázaných. Mez lety 2007 až 2010 už tento počet klesl na polovinu a v posledních dvou letech už je menší než čtyřicet procent.

Lidé, kteří jsou hrdí na to, že jsou občany České republiky, se tedy častěji domnívají, že i ostatní lidé mají stejné pocity. Názor, že ostatní lidé v ČR jsou na naši zemi hrdí, vyslovili častěji respondenti starší 60 let, ve většině případů tedy důchodci, a občané považující svoji životní úroveň za dobrou.

Stud pociťoval v letech 2001 až 2007 pouze každý dvacátý ze sta Čechů. Nejvyšší poměr lidí, který se za české občanství styděl, byl v červnu loňského roku. Tehdy by občanský průkaz nejraději vyměnil každý pátý Čech.

I přesto, že hrdost přiznávají čtyři z deseti Čechů, tak jako místo pro žití by si naší zemi vybraly téměř dvě třetiny českých občanů. Kdyby byla možnost tak jinde by chtělo žít sedm procent obyvatel ČR. Čím nižší životní úroveň, tak tím vyšší počet lidí, kteří by chtěli z republiky zmizet.

Vlast by bránil každý třetí

V případě vojenského ohrožení naší vlasti by se téměř desetina občanů (9 procent) podle svých slov rozhodně dobrovolně přihlásila k účasti na její obraně, další téměř čtvrtina (23 procent) by se podle svých slov „spíše přihlásila". Celkově tedy téměř třetina oslovených (32 procent) deklarovala svoji ochotu dobrovolně se přihlásit k obraně naší země.

Ochotu dobrovolně se přihlásit k účasti na obraně České republiky v situaci, kdy by si ocitla ve vojenském ohrožení, častěji deklarovali lidé ve věku 30 až 44 let, dotázaní s vysokoškolským vzděláním, vyšším příjmem, dobrou životní úrovní, občané, kteří se hlásí spíše k pravé části politického spektra a samozřejmě také muži (tuto odpověď zvolilo 44 procent mužů a 22 procent žen).

Respondenti, kteří uvedli, že by se přihlásili k obraně naší vlasti, také častěji pociťovali hrdost na to, že jsou občany České republiky a v případě možnosti volby by si zvolili Českou republiku jako zemi, ve které chtějí žít.

Témata:  Česko lidé

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.