Stát peníze na Grand Prix motocyklů v Brně nedá. Litujeme

Agentura Mediafax v pátek zjistila, že pořadatelům odmítla přispět na pořádání největší motoristické akce v Česku ministerstva financí, místního rozvoje, práce a sociálních věcí, obrany, průmyslu a obchodu, zahraničí, zdravotnictví i zemědělství. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) prohlásil, že jeho resort letos přispěl ze svých zdrojů do rozpočtu sportu 280 miliony korun. "Podpořit dalšími finančními zdroji pouze mistrovství světa silničních motocyklů považují za nesystémové a svým způsobem i nespravedlivé vůči dalším významným sportovním podnikům," řekl Kalousek. Pořadatelům doporučil jednat o dotaci s ministerstvem školství, které má oblast sportu na starosti. Ostatní resortní ministři přitom téměř jednohlasně tvrdí, že přínosnost závodů pro Českou republiku vnímají. "Jsem si plně vědom skutečnosti, že pořádání akce takového rozsahu je bez aktivní účasti veřejného sektoru neudržitelné. Je v zájmu ministerstva průmyslu a obchodu, aby se mistrovství světa silničních motocyklů v České republice pořádalo i v budoucnu," řekl agentuře Mediafax ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS). Finanční krytí takzvaného zalistovacího poplatku je však podle něj nutné včas zahrnout do rozpočtu resortu, pod který pořádání takové akce spadá. "Ministerstvo průmyslu v roce 2011 nedisponuje volnými zdroji takového rozsahu, aby mohlo Velké ceně požadovanou podporu poskytnout," dodal. V podobném duchu se nesou i reakce ostatních ministrů Nečasova kabinetu. Dvaceti miliony korun nakonec přispělo automotodromu ministerstvo školství,. "Rozhodl jsem se po jednání s hejtmanem Haškem. Ministerstvo na tento podnik přispívalo i v minulých letech. Jde o podnik, který je znám v celé republice. Podle některých odhadů dokáže každoročně vygenerovat ekonomický přínos ve výši dvou set milionů korun. Myslím si tedy, že jeho podpora je více než vhodná," řekl agentuře Mediafaxu ministr Josef Dobeš (VV). Samotný Jihomoravský kraj pak letos navýšil svoji roční podporu automotodromu z obvyklých čtyř na osm milionů korun, město Brno se přidalo dalšími deseti miliony korun. Nejprestižnějšímu podniku přesto stále hrozí po letošním konání konec, protože vedení automotodromu musí uhradit promotérům seriálu mistrovství světa zalistovací poplatky ve výši zhruba 70 milionů korun. Definitivní rozhodnutí o konání příští Velké ceny musí podle šéfky okruhu Ivany Ulmanové padnout do Vánoc. Vedení okruhu však prestižní závod bude chtít zatím zachovat, i když se podpora státu nezmění. "Jestliže Velká cena skončí po stránce peněz lépe než loni, tak závody opět přivítáme," řekla agentuře Mediafax ředitelka. Bude to však za cenu zrušení jiných motoristických akcí. Definitivně se proto příští roku na jihu Moravy už nepojede mistrovství světa cestovních vozů a v ohrožení je i šampionát Superbiků. Hrozící konec pořádání závodů v Brně souvisí s neschopností vedení automotodromu uhradit promotérům seriálu mistrovství světa zalistovací poplatky ve výši zhruba 70 milionů korun. Masarykův okruh seriál mistrovství světa motocyklů pouze hostí, pořadatelem je společnost Dorna. Celkové náklady na závod bez zalistovacího poplatku v loňském roce dosáhly 88,761 milionu korun, výnosy činily 75,048 milionu korun. Po započítání zalistovacího poplatku však skončil celý podnik pro Automotodrom zhruba osmdesátimilionovou ztrátou. Více než dvacetimilionovou ztrátu vykázal Masarykův okruh i předloni. "Ani při omezení nákladů na minimum nyní již nejsme schopni udržet vyrovnané hospodaření. Ztrátu z Grand Prix České republiky nám nepokryjí ani výnosy z jiných akcí a pronájmů trati," řekla Ulmanová. Zdůraznila, že peníze na zalistovací poplatek nežádá od vlády automotodrom pro svůj provoz nebo kvůli vylepšení své ekonomické situace. "Ty peníze by šly přímo mezinárodní motocyklové federaci," řekla. Dodala, že brněnský závod je navíc jediným v celém seriálu mistrovství světa, na který domácí vláda nepřispívá finančně ani zárukami. "Udržení špičkových světových podniků na Masarykově okruhu je především otázkou prosperity Brna a regionu, ale i příspěvkem k prosperitě celého Česka," tvrdí jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podpora zachování závodů ze strany hejtmanství, statutárního města Brna i České republiky se tak podle něj jeví jako ryze pragmatický krok. Primátor Roman Onderka (ČSSD) připomněl, že z analýzy loňské návštěvnosti vyplývá, že diváci spolu se všemi organizacemi spojenými s Grand Prix během závodního víkendu vygenerovali obrat přesahující miliardu korun. "Jen na dani z přidané hodnoty tak bylo odvedeno státu odhadem 105 milionů korun. A je možné očekávat, že několik desítek milionů korun odvedou ještě právnické osoby na daních z příjmu," řekl Onderka. Hašek s Onderkou se v této souvislosti domnívají, že kromě bezprostředního finančního přínosu, který má pořádání závodů pro státní kasu, poškodí případná neexistence nejprestižnějšího podniku svého druhu pořádaného v Česku i image celé republiky. "Bez nadsázky je možné tvrdit, že v celé zemi není jediná pravidelná akce, díky níž by tolik lidí na celém světě slyšelo slovo Česká republika a Brno," řekl Onderka. Brněnské závody mohou v televizi sledovat lidé z 207 zemí světa, 184 z nich je vysílá v přímém přenosu. Prostřednictvím satelitu si navíc mohou pustit přenos z okruhu lidé v 337 milionech domácností. Na všechny závody mistrovství světa se loni akreditovalo 11 903 novinářů. Pro srovnání - v Bruselu u institucí Evropské unie je akreditováno 752 stálých zpravodajů, přičemž na loňskou Grand Prix České republiky se akreditovalo 608 žurnalistů z 23 zemí všech kontinentů. "Konec pořádání mistrovství světa silničních motocyklů, který v Brně od příštího roku reálně hrozí, bude mít bezprostřední dopad na snížení prosperity stovek podnikatelů v Brně, Jihomoravském kraji i celém Česku," tvrdí Hašek. Podle něj lze očekávat významné snížení turistického ruchu - jen na samotné závody přijíždí do republiky ročně bezmála čtvrt milionu návštěvníků. Město Brno pak rychle vymizí z povědomí desítek milionů Evropanů a stovek milionů lidí na celém světě.

Témata:  Grand Prix ČR