Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic se kvůli politické nestabilitě Egypta dočkají i tento týden zdražování. Již během uplynulých sedmi dnů přitom skokově zdražila nafta o 40 haléřů na 36,10 koruny a benzin o 42 haléřů na 36,53 koruny za litr.

„Po vojenském převratu v Egyptě, který dramaticky zvednul ceny ropy na světových trzích, podpořila růst cen ropy i pozitivní informace z čínské ekonomiky. Čína rostla ve druhém čtvrtletí v souladu s očekáváním analytiků tempem 7,5 procenta," komentoval situaci analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Podle jeho slov je však nadále největším podpůrným faktorem pro další růst ceny ropy konflikt v Sýrii kvůli přímému zapojení Iránu do bojů. OPEC a americké ministerstvo energetiky navíc minulý týden zveřejnily predikce produkce černého zlata na příští rok, které počítají s poklesem těžby o 250 tisíc barelů za den (snížení o necelá tři procenta).

Vodítkem pro české velkoobchodníky s pohonnými hmotami jsou ceny benzinu na burze v Rotterdamu, kde minulý týden zdražil benzin o 4,62 procenta, nafta o 2,14 procenta. Přesto nepříznivý vývoj do jisté míry brzdí posilující koruna, která proti dolaru v minulém týdnu zhodnotila o 1,87 procenta, v pátek se obchodovala za 19,88 koruny za dolar.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.