Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic se kvůli politické nestabilitě Egypta dočkají i tento týden zdražování. Již během uplynulých sedmi dnů přitom skokově zdražila nafta o 40 haléřů na 36,10 koruny a benzin o 42 haléřů na 36,53 koruny za litr.

„Po vojenském převratu v Egyptě, který dramaticky zvednul ceny ropy na světových trzích, podpořila růst cen ropy i pozitivní informace z čínské ekonomiky. Čína rostla ve druhém čtvrtletí v souladu s očekáváním analytiků tempem 7,5 procenta," komentoval situaci analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Podle jeho slov je však nadále největším podpůrným faktorem pro další růst ceny ropy konflikt v Sýrii kvůli přímému zapojení Iránu do bojů. OPEC a americké ministerstvo energetiky navíc minulý týden zveřejnily predikce produkce černého zlata na příští rok, které počítají s poklesem těžby o 250 tisíc barelů za den (snížení o necelá tři procenta).

Vodítkem pro české velkoobchodníky s pohonnými hmotami jsou ceny benzinu na burze v Rotterdamu, kde minulý týden zdražil benzin o 4,62 procenta, nafta o 2,14 procenta. Přesto nepříznivý vývoj do jisté míry brzdí posilující koruna, která proti dolaru v minulém týdnu zhodnotila o 1,87 procenta, v pátek se obchodovala za 19,88 koruny za dolar.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.