Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Zdražování benzinu bude pokračovat. Co nás čeká?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty u českých čerpacích stanic se kvůli politické nestabilitě Egypta dočkají i tento týden zdražování. Již během uplynulých sedmi dnů přitom skokově zdražila nafta o 40 haléřů na 36,10 koruny a benzin o 42 haléřů na 36,53 koruny za litr.

„Po vojenském převratu v Egyptě, který dramaticky zvednul ceny ropy na světových trzích, podpořila růst cen ropy i pozitivní informace z čínské ekonomiky. Čína rostla ve druhém čtvrtletí v souladu s očekáváním analytiků tempem 7,5 procenta," komentoval situaci analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička.

Podle jeho slov je však nadále největším podpůrným faktorem pro další růst ceny ropy konflikt v Sýrii kvůli přímému zapojení Iránu do bojů. OPEC a americké ministerstvo energetiky navíc minulý týden zveřejnily predikce produkce černého zlata na příští rok, které počítají s poklesem těžby o 250 tisíc barelů za den (snížení o necelá tři procenta).

Vodítkem pro české velkoobchodníky s pohonnými hmotami jsou ceny benzinu na burze v Rotterdamu, kde minulý týden zdražil benzin o 4,62 procenta, nafta o 2,14 procenta. Přesto nepříznivý vývoj do jisté míry brzdí posilující koruna, která proti dolaru v minulém týdnu zhodnotila o 1,87 procenta, v pátek se obchodovala za 19,88 koruny za dolar.

Témata:  pohonné hmoty

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.