Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neplatí firma za objednávky včas? Víme, co se dle nového zákona stane

Neplatí firma za objednávky včas? Víme, co se dle nového zákona stane

Foto: Aspen

Poslanci v úterý definitivně schválili novelu obchodního zákoníku, která má zlepšit platební morálku firem. Poslanci ji odsouhlasili v původním znění a odmítli tak návrhy senátorů, kteří prodloužili dobu splatnosti až na 60 dnů v případě zdravotních služeb.

Nový zákon, až ho podepíše prezident, naproti tomu určí maximální zákonnou lhůtu splatnosti dodávek zboží a služeb a stanovuje jasné sankce za její porušení. Lhůta pro splatnost faktur je v souladu s unijní směrnicí stanovena na 30 dní.

Podnikatelé si ji budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé. V případech, kdy je obsahem závazku dodání zboží nebo služby za úplatu veřejnému zadavateli, může být doba splatnosti delší než 30 dní jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nesmí v těchto případech přesáhnout 60 dní. To platí i pro subdodavatele veřejné zakázky.

Na 30 dní se stanovuje i maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy nová pravidla nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník.

„Nejčastěji čelí špatné platební morálce, a to hlavně ze strany velkých odběratelů, malí a střední podnikatelé. Právě je by měla novela obchodního zákoníku chránit, protože opožděné platby mohou být pro živnostníky prakticky likvidační," upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Nová podoba zákona je postavena na myšlence, že stát má jít příkladem, proto se novela obchodního zákoníku netýká jen soukromého, ale i veřejného sektoru.

Témata:  firmy

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB drží korunu nahoře. Silný kurz zlevňuje zahraniční dovolené

Koruna zůstává relativně silná a její kurz je pro Čechy plánující zahraniční dovolenou příznivý. Je vhodné nakoupit eura či dolary už nyní, nebo se vyplatí ještě vyčkávat? Ekonom Lukáš Kovanda přináší čtyři klíčové otázky a odpovědi k aktuálnímu vývoji kurzu koruny i faktorům, které mohou rozhodnout o její síle v nadcházejících měsících před dovolenkovou sezonou.