Neplatí firma za objednávky včas? Víme, co se dle nového zákona stane

Poslanci v úterý definitivně schválili novelu obchodního zákoníku, která má zlepšit platební morálku firem. Poslanci ji odsouhlasili v původním znění a odmítli tak návrhy senátorů, kteří prodloužili dobu splatnosti až na 60 dnů v případě zdravotních služeb.

660
reklama

Nový zákon, až ho podepíše prezident, naproti tomu určí maximální zákonnou lhůtu splatnosti dodávek zboží a služeb a stanovuje jasné sankce za její porušení. Lhůta pro splatnost faktur je v souladu s unijní směrnicí stanovena na 30 dní.

Podnikatelé si ji budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé. V případech, kdy je obsahem závazku dodání zboží nebo služby za úplatu veřejnému zadavateli, může být doba splatnosti delší než 30 dní jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku a doba splatnosti nesmí v těchto případech přesáhnout 60 dní. To platí i pro subdodavatele veřejné zakázky.

Na 30 dní se stanovuje i maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy nová pravidla nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník.

„Nejčastěji čelí špatné platební morálce, a to hlavně ze strany velkých odběratelů, malí a střední podnikatelé. Právě je by měla novela obchodního zákoníku chránit, protože opožděné platby mohou být pro živnostníky prakticky likvidační," upozornil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Nová podoba zákona je postavena na myšlence, že stát má jít příkladem, proto se novela obchodního zákoníku netýká jen soukromého, ale i veřejného sektoru.

Loading...
Témata: firmy

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky