Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V nadcházejících dnech se mohou řidiči podle ekonomů těšit na stagnaci až mírné zlevňování cen pohonných hmot. V minulém týdnu přitom u čerpacích stanic zdražil benzin o 27 haléřů na 36,48 koruny a nafta o 15 haléřů na 35,91 koruny za litr, uvedla prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

Očekávané zlevňování způsobí především klesající cena ropy typu Brent, jejíž kontrakt uzavřel minulý týden na úrovni 104,12 dolaru za barel. "Ropa celý týden klesala v reakci na sérii pesimistických zpráv z americké ekonomiky," uvedl analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička s tím, že její současný výprodej je u konce.

Poklesly rovněž průměrné ceny pohonných hmot na světové burze v Rotterdamu, kde zlevnil benzin o 2,59 procenta a nafta oslabila o 0,26 procenta. Tím se pohonné hmoty na tamním trhu prakticky vrátily k cenám z předminulého týdne.

"Svůj vliv měl ale také vývoj na měnových trzích, kde posílila koruna vůči dolaru o 1,14 procenta na 19,58 koruny za dolar," zakončil Jedlička.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.