Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V nadcházejících dnech se mohou řidiči podle ekonomů těšit na stagnaci až mírné zlevňování cen pohonných hmot. V minulém týdnu přitom u čerpacích stanic zdražil benzin o 27 haléřů na 36,48 koruny a nafta o 15 haléřů na 35,91 koruny za litr, uvedla prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

Očekávané zlevňování způsobí především klesající cena ropy typu Brent, jejíž kontrakt uzavřel minulý týden na úrovni 104,12 dolaru za barel. "Ropa celý týden klesala v reakci na sérii pesimistických zpráv z americké ekonomiky," uvedl analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička s tím, že její současný výprodej je u konce.

Poklesly rovněž průměrné ceny pohonných hmot na světové burze v Rotterdamu, kde zlevnil benzin o 2,59 procenta a nafta oslabila o 0,26 procenta. Tím se pohonné hmoty na tamním trhu prakticky vrátily k cenám z předminulého týdne.

"Svůj vliv měl ale také vývoj na měnových trzích, kde posílila koruna vůči dolaru o 1,14 procenta na 19,58 koruny za dolar," zakončil Jedlička.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.