Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Ceny pohonných hmot padají. Natankujeme levně i v Česku?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V nadcházejících dnech se mohou řidiči podle ekonomů těšit na stagnaci až mírné zlevňování cen pohonných hmot. V minulém týdnu přitom u čerpacích stanic zdražil benzin o 27 haléřů na 36,48 koruny a nafta o 15 haléřů na 35,91 koruny za litr, uvedla prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

Očekávané zlevňování způsobí především klesající cena ropy typu Brent, jejíž kontrakt uzavřel minulý týden na úrovni 104,12 dolaru za barel. "Ropa celý týden klesala v reakci na sérii pesimistických zpráv z americké ekonomiky," uvedl analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička s tím, že její současný výprodej je u konce.

Poklesly rovněž průměrné ceny pohonných hmot na světové burze v Rotterdamu, kde zlevnil benzin o 2,59 procenta a nafta oslabila o 0,26 procenta. Tím se pohonné hmoty na tamním trhu prakticky vrátily k cenám z předminulého týdne.

"Svůj vliv měl ale také vývoj na měnových trzích, kde posílila koruna vůči dolaru o 1,14 procenta na 19,58 koruny za dolar," zakončil Jedlička.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.