Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

U benzinek opět zaplatíme víc. Už v tomto týdnu!

U benzinek opět zaplatíme víc. Už v tomto týdnu!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nepříjemné důsledky bude mít pro české motoristy podle analytika společnosti Colosseum Borise Tomčiaka situace na měnových trzích, kde koruna oslabuje proti dolaru, když se kurz USD / CZK zvýšil o 0,8 procenta. V tomto a příštím týdnu se proto očekává zdražení pohonných hmot u čerpacích stanic.

"Zdražení pohonných hmot u čerpacích stanic bude v řádech desetihaléřů," uvedl Tomčiak.

Vzhůru zamířily také ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamnu, kde rostla v minulém týdnu cena benzinu o 1,3 procenta a nafty o 0,6 procenta.

Obdobně jako benzin v ČR stagnovala během sledovaného období také ropa typu Brent, která se stále pohybuje kolem 118 dolarů za barel. "Zdražování brzdí informace o vysoké produkci ve Spojených státech. Tamní ministerstvo energetiky uvedlo, že se zde momentálně těží 7,06 milionu barelů ropy denně, což je nejvíce od roku 1992," vysvětlil analytik Boris Tomčiak s tím, že podporou pro růst udržující stagnaci jsou naopak informace o nejmenším exportu Saúdské Arábie za posledních 15 měsíců.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.