Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman se Šloufem oblbli národ a Šlouf se klidně přiznal

Zeman se Šloufem oblbli národ a Šlouf se klidně přiznal

Foto: spoz.cz

Komentář - Lobbista a bývalý svazák Miroslav Šlouf udělal z Čechů blbce. Jinak se totiž nedá nazvat jeho přiznání, že se na Zemanově kampani aktivně podílel. Přitom nově zvolený prezident se v přímém přenosu několikrát dušoval, že se od Šloufa odstřihl.

Minulost Miroslava Šloufa, jeho kontakty na kmotra Mrázka a mnoho dalšího velmi přitěžovalo Miloši Zemanovi v cestě na Hrad. Proto začal tvrdit, že se od Šloufa odstřihl. Tento lobbista ale v sobotu přiznal, že se na celé kampani podílel.

V rozhovoru pro server Aktuálně.cz uvedl, že jednal se zástupci ODS i lidovců, stejně tak vyjednal podporu komunistického europoslance Remka. Zemanovi pak prý pomáhal organizovat "některé věci."

Jak toto odstřihnutí Šlouf vysvětluje? "Já nekomunikoval se Zemanem, ale jeho štábem," řekl pro Aktuálně.cz lobbista. Sám prý tuto odluku naoko vymyslel.

Lze toto nazvat jinak, než oblbnutí národa? Těžko. Připomeňme další veřejný slib Miloše Zemana: Šloufa na Hrad nikdy nevezmu. Poruší i toto?

Témata:  Miloš Zeman

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.