Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vznikla Bankovní unie. Ztratí Česko vliv na své banky?

Eurozona bude mít od roku 2014 jednotný bankovní dohled. Ministři financí zemí Evropské unie se na tom dohodli po 14hodinovém jednání ve čtvrtek nad ránem, informovala agentura Reuters.

Dohodu musí ještě potvrdit summit EU, který začíná ve čtvrtek odpoledne. "To je signál zaměřený na zbytek světa," uvedl po jednání francouzský ministr financí Pierr Moscovici.

Z dohody vyplývá, že dozor by se měl vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu. Dohled je určen primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se mohou připojit.

Česká republika se v této souvislosti obávala toho, aby se dceřiné společnosti zahraničních bank nestaly pobočkami a nenastal odliv finančních prostředků do zahraničí. V ČR je totiž naprostá většina českých bank v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.

Unijní diplomatické kruhy Prahu ujistily, že v dohodě jsou záruky zajišťující pravomoci pro národního regulátora, v případě Česka je to Česká národní banka. Ta má totiž dosud možnost zabránit odlivu peněz do zahraničí.

Témata:  banky EU

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.