Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vznikla Bankovní unie. Ztratí Česko vliv na své banky?

Eurozona bude mít od roku 2014 jednotný bankovní dohled. Ministři financí zemí Evropské unie se na tom dohodli po 14hodinovém jednání ve čtvrtek nad ránem, informovala agentura Reuters.

Dohodu musí ještě potvrdit summit EU, který začíná ve čtvrtek odpoledne. "To je signál zaměřený na zbytek světa," uvedl po jednání francouzský ministr financí Pierr Moscovici.

Z dohody vyplývá, že dozor by se měl vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu. Dohled je určen primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se mohou připojit.

Česká republika se v této souvislosti obávala toho, aby se dceřiné společnosti zahraničních bank nestaly pobočkami a nenastal odliv finančních prostředků do zahraničí. V ČR je totiž naprostá většina českých bank v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.

Unijní diplomatické kruhy Prahu ujistily, že v dohodě jsou záruky zajišťující pravomoci pro národního regulátora, v případě Česka je to Česká národní banka. Ta má totiž dosud možnost zabránit odlivu peněz do zahraničí.

Témata:  banky EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.