Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vznikla Bankovní unie. Ztratí Česko vliv na své banky?

Eurozona bude mít od roku 2014 jednotný bankovní dohled. Ministři financí zemí Evropské unie se na tom dohodli po 14hodinovém jednání ve čtvrtek nad ránem, informovala agentura Reuters.

Dohodu musí ještě potvrdit summit EU, který začíná ve čtvrtek odpoledne. "To je signál zaměřený na zbytek světa," uvedl po jednání francouzský ministr financí Pierr Moscovici.

Z dohody vyplývá, že dozor by se měl vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu. Dohled je určen primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se mohou připojit.

Česká republika se v této souvislosti obávala toho, aby se dceřiné společnosti zahraničních bank nestaly pobočkami a nenastal odliv finančních prostředků do zahraničí. V ČR je totiž naprostá většina českých bank v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.

Unijní diplomatické kruhy Prahu ujistily, že v dohodě jsou záruky zajišťující pravomoci pro národního regulátora, v případě Česka je to Česká národní banka. Ta má totiž dosud možnost zabránit odlivu peněz do zahraničí.

Témata:  banky EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.