Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký prezident se snaží odvrátit další volby

Řecký prezident Karolos Papulias se sejde se zástupci parlamentních stran a pokusí se je přesvědčit, aby vytvořili "krizovou" vládu. Pokud se mu to nepodaří, čekají Řecko další volby, informuje v sobotu server stanice BBC a agentura AFP.

Řecko musí rychle přijmout obří škrty, aby splnilo podmínky Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky na finanční záchranu a zůstalo součástí eurozóny. Volby, které se konaly minulou neděli, ale skončily patem – žádná ze stran nezískala ve 300členném parlamentu většinu. O sestavení kabinetu se už pokusili předsedové tří nejsilnějších parlamentních stran – vítěz Antonis Samaras z konzervativní Nové demokracie, druhý v pořadí Alexis Tsipras z Koalice radikální levice (SYRIZA) a vůdce řeckých socialistů (PASOK) Evangelos Venizelos.

Jejich snaha ale skončila neúspěchem – Venizelos svůj mandát k sestavení vlády vrátil prezidentovi v sobotu v poledne. Podle ústavy nyní prezident svolá lídry stran k poslednímu pokusu o vytvoření vlády národní spásy. Řecká média napsala, že to udělá až v pondělí. V případě, že se Papuliasovi nepodaří do čtvrtka obrousit hrany názorů jednotlivých stran, vypíše volby a Řekové půjdou opět k volebním urnám. Papuliasovy šance jsou ale podle komentátorů malé. Volby se mohly uskutečnit v červnu. Podle průzkumů veřejného mínění by největší šanci na úspěch měla SYRIZA. Ta by se pak mohla domluvit s některou z menších stran a vytvořit "protiúspornou" vládní koalici. Německo ale v pátek varovalo, že Atény bez reforem nemohou očekávat žádné peníze. Naznačilo také, že eurozóna by si v případě, že by ji Řecko opustilo, nějak poradila. Prezident německé Bundesbank Jens Weidmann v sobotu v rozhovoru pro list Süddeutschen Zeitung připomněl, že pokud Řecko nesplní své závazky, riskuje zrušení finanční pomoci.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.