Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 24 haléřů na 32,94 koruny za litr.

Za naftu platí motoristé 32,26 koruny, o 28 haléřů více než minulou středu. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší pohonné hmoty jsou na Vysočině. Litr naturalu tam vyjde v průměru na 33,46 koruny, nafta na 32,97 koruny. Druhým nejdražším regionem je Praha s cenou 33,38 za litr benzinu a 32,83 koruny za stejné množství dieselu.

Naopak nejlevněji tankují majitelé aut se vznětovým motorem v Jihočeském kraji, kde litr nafty vyjde v průměru na 31,84 Kč. Benzin vychází nejlevněji v Moravskoslezském kraji, a to v průměru na 32,56 koruny.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň z přelomu loňského listopadu a prosince. Naftu tankovali motoristé za podobnou cenu naposledy začátkem letošního roku.

Server www.fuel-prices-europe.info uvádí, že v sousedním Polsku jsou paliva levnější než v Česku. Litr benzinu tam nyní v přepočtu stojí průměrně 30,34 Kč a litr nafty 30,28 Kč.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.