Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 24 haléřů na 32,94 koruny za litr.

Za naftu platí motoristé 32,26 koruny, o 28 haléřů více než minulou středu. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší pohonné hmoty jsou na Vysočině. Litr naturalu tam vyjde v průměru na 33,46 koruny, nafta na 32,97 koruny. Druhým nejdražším regionem je Praha s cenou 33,38 za litr benzinu a 32,83 koruny za stejné množství dieselu.

Naopak nejlevněji tankují majitelé aut se vznětovým motorem v Jihočeském kraji, kde litr nafty vyjde v průměru na 31,84 Kč. Benzin vychází nejlevněji v Moravskoslezském kraji, a to v průměru na 32,56 koruny.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň z přelomu loňského listopadu a prosince. Naftu tankovali motoristé za podobnou cenu naposledy začátkem letošního roku.

Server www.fuel-prices-europe.info uvádí, že v sousedním Polsku jsou paliva levnější než v Česku. Litr benzinu tam nyní v přepočtu stojí průměrně 30,34 Kč a litr nafty 30,28 Kč.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.