Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?

Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Pohonné hmoty silně zdražily! 33 korun za litr. Kde netankujete nejlevněji?
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za týden o 24 haléřů na 32,94 koruny za litr.

Za naftu platí motoristé 32,26 koruny, o 28 haléřů více než minulou středu. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje.

Nejdražší pohonné hmoty jsou na Vysočině. Litr naturalu tam vyjde v průměru na 33,46 koruny, nafta na 32,97 koruny. Druhým nejdražším regionem je Praha s cenou 33,38 za litr benzinu a 32,83 koruny za stejné množství dieselu.

Naopak nejlevněji tankují majitelé aut se vznětovým motorem v Jihočeském kraji, kde litr nafty vyjde v průměru na 31,84 Kč. Benzin vychází nejlevněji v Moravskoslezském kraji, a to v průměru na 32,56 koruny.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února, předtím čtvrt roku zlevňovala. Cena benzinu se nyní dostala na úroveň z přelomu loňského listopadu a prosince. Naftu tankovali motoristé za podobnou cenu naposledy začátkem letošního roku.

Server www.fuel-prices-europe.info uvádí, že v sousedním Polsku jsou paliva levnější než v Česku. Litr benzinu tam nyní v přepočtu stojí průměrně 30,34 Kč a litr nafty 30,28 Kč.

Témata:  pohonné hmoty

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.