Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cigarety státní rozpočet nezachrání

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ministerstvo financí v pátek přišlo s návrhem zvýšit od příštího roku spotřební daň mimo jiné z cigaret a tabáku zhruba o deset procentních bodů. Podle odhadů ministerstva by mělo tímto krokem dojít k navýšení příjmu do státního rozpočtu v roce 2020 až o 7,7 mld. Kč v roce následujícím až o 9,2 mld. Kč. Podle dostupných informací ministerstvo ve svém odhadu zachovává „současnou strukturu trhu a zohledňuje i možné změny chování spotřebitelů.“

Podle našich odhadů by však dodatečný příjem dosáhl pouze kolem 5 mld. Kč v obou zmíněných letech pokud zanedbáme možný efekt předzásobení, který by výběr v prvním roce od zvýšení ještě snížil.

Aby ministerstvo dosáhlo plánovaného dodatečného příjmu, tak by nárůst spotřeby cigaret musel dosáhnout 4,7 % v roce 2020. Přitom v letech předchozích se jednalo pouze o jedno procento. Pro rok 2019 ministerstvo dokonce očekává pokles výběru spotřební daně z tabáku, tedy i pokles spotřeby nebo relativní nárůst černého trhu s cigaretami nebo přechod spotřebitelů k méně zdaněným alternativám, informuje František Táborský, Komerční banka.

Témata:  Cigarety daně

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.