Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmám se bude dařit hůř. Případů platební neschopnosti po deseti let přibude

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Desetileté období poklesů počtu případů platební neschopnosti firem na rozvinutých trzích je u konce, se zpomalením růstu globální ekonomiky by totiž letos poprvé od roku 2009 měl stoupnout počet případů platební neschopnosti o jedno procento. V aktuální analýze to předpokládá pojišťovna Atradius, která patří mezi lídry světového trhu pojištění pohledávek. Pojišťovna to dnes sdělila ČTK.

Celkovému nárůstu počtu společností v úpadku vévodí západní Evropa s růstem o dvě procenta. Situace je nejsložitější ve Velké Británii a Itálii. Stabilnější vyhlídky nabízí oblast Severní Ameriky (stagnace) a asijsko-tichomořský region (nárůst o jedno procento), i tam se ale objevují rizika pramenící z nejistoty na poli mezinárodního obchodu.

"Jakkoli globální ekonomika zažívá nejrychlejší expanzi od roku 2011, podnikatelské prostředí začalo oslabovat. V roce 2018 klesl počet insolvencí napříč vyspělými ekonomikami již jen o dvě procenta a situace se ještě zhoršila v posledních měsících. Předpověď růstu ekonomiky pro tento rok je 2,7 procenta a spolu s tím předpokládáme zvýšení počtu případů platební neschopnosti napříč těmito trhy o jedno procento," uvedla generální ředitelka Atradia Markéta Stržínková.

Výraznější nárůst (přes dvě procenta) počtu insolvencí očekává Atradius ve čtveřici zemí západní a severní Evropy, a to ve Velké Británii, Itálii, Švýcarsku a Švédsku. Naopak další výrazný pokles podobných případů očekává v Lucembursku (až o deset procent), ale také v Řecku (minus osm procent), Španělsku (minus pět procent), Dánsku a na Novém Zélandu (minus tři procenta). S výjimkou Řecka a Španělska je důvodem vliv nízké srovnávací základny z roku 2018, a nikoli ekonomický růst.

"Nejistota ohledně dalšího vývoje obchodní politiky na většině trhů přetrvává a negativní vliv může mít také politická nejistota na národní úrovni v případě Francie a Itálie nebo na regionální úrovni v případě Velké Británie a brexitu. Pomalejší růst eurozóny není jen dočasný a ani letos by se HDP neměl zvýšit o více než 1,4 procenta. Důvěra podnikatelských subjektů klesá a nejistota bude mít vliv na investice zejména v sektorech orientovaných na export," dodala Stržínková.

Například v Česku bylo však v roce 2018 podle údajů společnosti CRIF - Czech Credit Bureau vyhlášeno pouze 649 bankrotů obchodních společností, což bylo nejméně za posledních 11 let, tedy za dobu účinnosti nynějšího insolvenčního zákona. Rovněž bylo vyhlášeno 5418 bankrotů podnikatelů, nejméně za posledních šest let.

Témata:  firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.