Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České letecké firmy krachují, žádají o ochranu před věřiteli

České letecké firmy krachují, žádají o ochranu před věřiteli

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Společnost Czech Connect Airlines, která se zaměřuje hlavně na lety mezi českými regionálními letišti a ruskými městy, má problémy a sama podala u ostravského krajského soudu insolvenční návrh a požádala o ochranu před věřiteli. Uvedl to ve čtvrtek server Idnes.cz

Věřitelé uhánějí i společnost Job Air - Central Connect Airlines.

Žádost Czech Connect Airlines je již v insolvenčním rejstříku, soud ji jen dosud neoskenoval. Podle ředitele firmy Huberta Pikla je důvodem předlužení firmy a ještě závazky z minulosti.

"Zastavujeme provoz do konce zimní sezony, poslední let vypravíme v pátek z Brna do Moskvy," řekl serveru Pikl. Podle něj bude firma hledat ještě investora. Podle informací od některých zaměstnanců současně zmizel i hlavní investor ve firmě, podnikatel Andrej Zajakin. "Ještě nedávno nám přišla od vedení textová zpráva, že nám děkují za úspěšnou sezonu vánočních charterů, že jsme prý přepravili dvakrát více pasažérů, než ČSA," uvedl v Idnes jeden ze zaměstnanců.

Témata:  letectví

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.