Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jurečka nařídil přešetřit žádosti o důchod u signatářů Charty 77

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nařídil nové přešetření případu Karla Soukupa, který jako bývalý disident, signatář a mluvčí Charty 77 žádal o odstranění tvrdosti zákona č. 262/2011 Sb. Případem se bude hned v pondělí ráno zabývat Česká správa sociálního zabezpečení a dojde k novému přešetření všech příslušných dokladů.

Současné rozhodnutí o dílčí výši české částí důchodu, které bylo panu Soukupovi vydáno, vychází z toho, že podstatnou část svého pracovního života strávil mimo Českou republiku, proto má nárok na výplatu důchodu ze zahraničí v rozhodující výši. Z toho důvodu na něj nebyl uplatněn příslušný zákon v plném rozsahu a nebyl mu automaticky přiznán nárok na průměrný důchod ze strany českého státu. „Česká správa sociálního zabezpečení znovu prověří veškeré informace týkající se jeho nároku na důchod ze zahraničí i v České republice. Karel Soukup i ostatní signatáři Charty 77 musí mít s ohledem na svoji činnost v rámci odboje proti komunistickému režimu zabezpečen důstojný důchod,“ uvedl k případu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se o situaci pana Soukupa osobně zajímá.

Ministr Jurečka se dlouhodobě snaží o nápravu křivd napáchaných minulým režimem. Jako první politik v České republice se začal zajímat o nespravedlivou výši důchodů komunistických pohlavárů. Zasadil se o přípravu a přijetí zákona, který tuto nespravedlnost narovnává. V praxi to vedlo ke snížení důchodů těch, kteří za minulého režimu nespravedlivě persekvovali ostatní občany včetně signatářů Charty 77 za to, že se komunistickému systému stavěli aktivně na odpor.

Témata:  důchody Marian Jurečka (KDU-ČSL) Charta 77

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy