Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody se od ledna 2023 opět zvýší. Průměrná penze se přiblíží 20 tisícům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Průměrný starobní důchod by mohl při pravidelné valorizaci od ledna vzrůst asi o 850 korun. S bonusy za výchovu dítěte by tak mohl činit kolem 19.500 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kolik z přidané částky by mělo putovat do solidární a kolik do zásluhové části penze, bude podle šéfa resortu jasné v září.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v Česku podle zákona valorizují od ledna. Navyšují se o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Penze se skládají ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy, zásluhová procentní část odráží odpracované roky a výši odvodů z výdělků. Důchody je možné valorizovat i mimořádně, pokud ceny za sledované období vzrostou o víc než pět procent.

"Od 1. ledna příštího roku na základě dat, která máme, lze předpokládat, by mělo být průměrné zvýšení starobního důchodu v ČR o 850 korun... Průměrná výše důchodu po 1. lednu 2023 by měla být zhruba 19.500 korun i se započtením výchovného," uvedl Jurečka.

Takzvané výchovné neboli navyšování důchodu o 500 korun za vychované dítě nařizuje novela, kterou přijala krátce před loňskými podzimními volbami tehdejší Sněmovna. Bonus se připočítá do zásluhové části penze. Spolu s ní se pak bude valorizovat. Týká se to i předčasných důchodů. Podle podkladů k normě by jen v prvním roce výdaje měly činit téměř 19 miliard korun, každý další rok se pak budou zvedat. Z čeho se suma pokryje, zákon neřeší.

Výchovné mohou získat ženy i muži. Automaticky se 500 korun za potomka připočítá do pobírané částky těm osobám, které šly do penze kvůli výchově děti dřív. Ostatní příjemkyně či příjemci starobních důchodů o navýšení musí požádat. Podle Jurečky bude možné žádosti podávat od 1. září. Bonus se bude započítávat i do nových penzí, a to podle počtu dětí zapsaných v žádosti o starobní důchod.

Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Z toho přes 2,36 milionu bylo důchodů starobních. Své důchodové systémy mají i policie, obrana a justice.

Letos se důchody zvedají celkem třikrát. Poprvé se upravily od letošního ledna při běžné valorizaci. V průměru se starobní penze navýšila o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Od června se kvůli vysoké inflaci uskutečnila mimořádná valorizace. Procentní díl důchodu se zvedl o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod rostl o 1017 korun. Potřetí se důchody mimořádně navýší od září, a to o 5,2 procenta do zásluhové části. Podle Jurečky se tak letos průměrná penze proti loňsku zvýší zhruba o 15 procent.

Na zářijovou mimořádnou valorizaci bude potřeba 7,8 miliardy korun, červnové přidání vyjde zhruba na 21 miliard korun. Pravidelné lednové navýšení si pro letošek vyžádá 28 miliard. Celkem tak má do penzí letos putovat o téměř 57 miliard korun víc než loni. Minulý rok se na penze podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun. Je to téměř třetina výdajů státu.

Témata:  důchody

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2024 13:10

Adventní shon: Když spěch a nedbalost přinášejí neštěstí

Adventní období má být časem klidu, radosti a očekávání Vánoc. Ve skutečnosti se však často mění v hektický maraton, kdy nás pohltí nákupní horečka a přeplněné obchody. Předvánoční nákupy doprovází nejen stres a spěch, ale také rostoucí riziko dopravních nehod. Zácpy na příjezdových komunikacích, přetížená parkoviště, brzké stmívání a často nepříznivé počasí jsou jen některé z faktorů, které činí předvánoční provoz obzvláště náročným.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Marian Jurečka

MPSV chystá rekordní investice: Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů.