Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v účetní závěrce ministerstva kultury za rok 2018 chyby za 2,7 miliardy korun. Ministerstvo například vykázalo některé výdaje nesprávně. V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu pak byly podle kontrolorů chyby za 0,8 miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Ministerstvo kultury nečekaně změnilo postoj k výstavbě výškové budovy Šantovka Tower v Olomouci. Po nástupu Antonína Staňka, exprimátora Olomouce, bude 4 měsíce přezkoumávat dlouhodobě neměnné výškové limity pro zástavbu v ochranném pásmu památkové rezervace. Přezkum má dle kritiků pouze vytvořit právní vakuum, a tím otevřít kontroverzní stavbě cestu, neboť ta přesahuje dosavadní limity o 200 %. Olomoucká opozice upozorňuje, že investor Richard Morávek radnici i ministerstvu hrozí vymáháním škody a úředníci mohou tomuto tlaku podléhat.
V roce 2019 již nebudeme mít možnost zhotovení digitální kopie na objednávku, kterou v minulosti knihovny poskytovaly. Jak je to možné?
Vliv kultury je velký, přesto je podfinancovaná, myslí si kandidát na ministra kultury Daniel Herman, který si přeje do resortu přinést více peněz.
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
