hasicí přístroj

Oheň, ilustrační fotografie

Firmy podceňují požární bezpečnost. Je to časovaná bomba, varují experti

Magazín

Tragické příklady z České republiky i ze zahraničí ukazují, že podcenění požární ochrany budov může vést nejen k materiálním škodám, ale také ke ztrátě lidských životů. Aktuálně zveřejněné statistiky HZS ČR za rok 2018 to jen potvrzují, neboť v porovnání s rokem minulým došlo k nárůstu počtu požárů o více než 23 % na celkových téměř 21 tisíc požárů. Počet usmrcených osob v přímé souvislosti s požárem stoupl na celkových 63 oproti 57 v roce předchozím. Přesto je pořád požární bezpečnost v očích mnoha vlastníků nebo správců nemovitostí pouze nutným zlem. V každodenní praxi se setkáváme s dlouhodobým podceňováním aspektů požární ochrany. Jaké jsou nejčastější chyby, které dělají firmy v České republice?

Hasicí přístroj, ilustrační fotografie

Hasicí přístroj v autě: Kde je povinný a vozíte ho s sebou i v Česku?

Ekonomika

Pokud se chystáte autem do Polska, Pobaltí nebo do některých vybraných východoevropských států, ve voze byste měli mít hasicí přístroj. Ačkoliv u nás taková povinnost u osobních automobilů neplatí, mnoho řidičů si hasicí přístroj pořídí dobrovolně. Hasiči takový přístup chválí.

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.