Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zátěžovými testy neprošlo 8 bank, nebyl ale test příliš mírný?

Zátěžovými testy neprošlo 8 bank, nebyl ale test příliš mírný?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Po nedávné finanční krizi se Evropská unie rozhodla testovat stabilitu bank virtuálními zátěžovými testy. Kritici ovšem namítají, že jde o velmi mírné scénáře a při případné krizi se tak mohou potopit i banky, které v testech dopadly dobře.

Zátěžové testy simulovaly znovuobnovení finanční krize a reálné recese v eurozóně. Měly by odhalit banky, které by měly v takovém případě obtíže a jejich problémy vyřešit. Scénář počítal s poklesem ceny akcií banky o 15 %, poklesem HDP o 0,5 % letos a 0,2 % příští rok. Měly by také stoupnout náklady bank.

Základním sledovaným parametrem byl ukazatel kapitálové přiměřenosti Core Tier 1 a požadována byla hodnota alespoň 5 %. Pokud banka nedosáhne dostatečné hodnoty, měla by uvažovat nad navýšením základního kapitálu.

Testy neprošlo osm bank, jejichž výsledek byl zveřejněn, a pravděpodobně i německá banka Helaba, která zveřejnění svých výsledků odmítla. České banky testovány nebyly, testy však prošly jejich mateřské ústavy. Celkově bylo prozkoušeno 91 bankovních ústavů.

České banky jsou v bezpečí Největším českým bankovním ústavem je Česká spořitelna, jejíž vlastník Erste Bank testem prošel poměrně dobře. Podíl dluhopisů z ohrožených zemí není příliš vysoký, například v případě Řecka činí 345 miliard euro, což je asi 1,3 % celkového objemu dluhopisů.

Ještě lépe je na tom banka KBC, vlastník ČSOB. Dosáhla lepšího výsledku v zátěžových testech a ani struktura dluhopisů není problematická.

Nejhůře z vlastníků velké trojky našich bank dopadl vlastník Komerční banky, společnost Societe Génerale. Má více prostředků v dluhopisech problémových zemí a zátěžový test skončil o něco horším výsledkem než v případě dvou výše zmíněných. Ani tak však nejde o problémovou situaci.

Jedinou bankou, která zátěžovými testy neprošla a která působí na českém trhu, je Volksbanken. Banka však uvedla, že hodlá v nejbližší době situaci napravit prodejem některých poboček na východě Evropy.

Největší problémy v Řecku a ŠpanělskuVolksbanken byla také jedinou bankou mimo Španělsko a Řecko, která testy neprošla. Problémy byly zaznamenány u řeckých bank ATE Bank a Agricultural Bank of Greece SA. Ve Španělsku propadla pětice bank Banco Pastor SA, Caja de Ahorros del Mediterraneo, Banco Grupo Caja3, CatalunyaCaixa a Unnim. Dalších šestnáct bank prošlo jen těsně (ukazatel kapitálové přeměřenosti nepřekročily o více než procento), problémy zaznamenaly zejména britské banky.

Propadlíků by bylo celkově více, až dvacet. Mnohé banky však začaly od počátku roku navyšovat základní kapitál, čímž se z problémového okruhu dostaly.

Nebyly testy příliš mírné?Metodika testování se ihned stala terčem kritiky finančních expertů. Ti považují nastavená kritéria za příliš mírná, protože podle nich by mělo být propadlíků více než jen desetina. Evropské úřady se však brání. Podle nich už jen samotné očekávání zátěžových testů přimělo sektor k navýšení základního kapitály o desítky miliard eur.

Celkové výsledky jsou k dispozici na stránkách EBA zde, jen v anglickém jazyce.

Témata:  banky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.