Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zátěžovými testy neprošlo 8 bank, nebyl ale test příliš mírný?

Zátěžovými testy neprošlo 8 bank, nebyl ale test příliš mírný?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Po nedávné finanční krizi se Evropská unie rozhodla testovat stabilitu bank virtuálními zátěžovými testy. Kritici ovšem namítají, že jde o velmi mírné scénáře a při případné krizi se tak mohou potopit i banky, které v testech dopadly dobře.

Zátěžové testy simulovaly znovuobnovení finanční krize a reálné recese v eurozóně. Měly by odhalit banky, které by měly v takovém případě obtíže a jejich problémy vyřešit. Scénář počítal s poklesem ceny akcií banky o 15 %, poklesem HDP o 0,5 % letos a 0,2 % příští rok. Měly by také stoupnout náklady bank.

Základním sledovaným parametrem byl ukazatel kapitálové přiměřenosti Core Tier 1 a požadována byla hodnota alespoň 5 %. Pokud banka nedosáhne dostatečné hodnoty, měla by uvažovat nad navýšením základního kapitálu.

Testy neprošlo osm bank, jejichž výsledek byl zveřejněn, a pravděpodobně i německá banka Helaba, která zveřejnění svých výsledků odmítla. České banky testovány nebyly, testy však prošly jejich mateřské ústavy. Celkově bylo prozkoušeno 91 bankovních ústavů.

České banky jsou v bezpečí Největším českým bankovním ústavem je Česká spořitelna, jejíž vlastník Erste Bank testem prošel poměrně dobře. Podíl dluhopisů z ohrožených zemí není příliš vysoký, například v případě Řecka činí 345 miliard euro, což je asi 1,3 % celkového objemu dluhopisů.

Ještě lépe je na tom banka KBC, vlastník ČSOB. Dosáhla lepšího výsledku v zátěžových testech a ani struktura dluhopisů není problematická.

Nejhůře z vlastníků velké trojky našich bank dopadl vlastník Komerční banky, společnost Societe Génerale. Má více prostředků v dluhopisech problémových zemí a zátěžový test skončil o něco horším výsledkem než v případě dvou výše zmíněných. Ani tak však nejde o problémovou situaci.

Jedinou bankou, která zátěžovými testy neprošla a která působí na českém trhu, je Volksbanken. Banka však uvedla, že hodlá v nejbližší době situaci napravit prodejem některých poboček na východě Evropy.

Největší problémy v Řecku a ŠpanělskuVolksbanken byla také jedinou bankou mimo Španělsko a Řecko, která testy neprošla. Problémy byly zaznamenány u řeckých bank ATE Bank a Agricultural Bank of Greece SA. Ve Španělsku propadla pětice bank Banco Pastor SA, Caja de Ahorros del Mediterraneo, Banco Grupo Caja3, CatalunyaCaixa a Unnim. Dalších šestnáct bank prošlo jen těsně (ukazatel kapitálové přeměřenosti nepřekročily o více než procento), problémy zaznamenaly zejména britské banky.

Propadlíků by bylo celkově více, až dvacet. Mnohé banky však začaly od počátku roku navyšovat základní kapitál, čímž se z problémového okruhu dostaly.

Nebyly testy příliš mírné?Metodika testování se ihned stala terčem kritiky finančních expertů. Ti považují nastavená kritéria za příliš mírná, protože podle nich by mělo být propadlíků více než jen desetina. Evropské úřady se však brání. Podle nich už jen samotné očekávání zátěžových testů přimělo sektor k navýšení základního kapitály o desítky miliard eur.

Celkové výsledky jsou k dispozici na stránkách EBA zde, jen v anglickém jazyce.

Témata:  banky

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?