Hlasovací lístky ve schránce nenajdete. Co je potřeba vědět, než půjdete k prezidentským volbám?

Někteří Češi před druhým kolem prezidentských voleb marně pátrají po volebních lístcích, které jim, na rozdíl od kola prvního, nepřišly do schránek. Druhé kolo prezidentských voleb má oproti tomu předchozímu mírné odlišnosti. Co je potřeba vědět, než se dnes a zítra vydáte do volebních místností?

Diskuse: 3

Miloš Zeman a Jiří Drahoš
reklama

První kolo přímé volby prezidenta se bude konat podle zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky v pátek 26. ledna od 14 hodin do 22 hodin a v sobotu 27. ledna od 8 hodin do 14 hodin. Voleb se mohou zúčastnit státní občané České republiky, kteří alespoň ve druhém dni voleb dosáhli nejméně 18 let.

Obálky s hlasovacími lístky na rozdíl od kola prvního nepřicházejí před začátkem voleb do schránky. Lístky dostanou voliči přímo ve volební místnosti od přísedící komise. Při vstupu do volební místnosti je nutné okrskové komisi prokázat svou totožnost a státní občanství občanským průkazem, cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem. Pakliže se volič neprokáže, nebude mu umožněno volit.

Po úspěšném prokázání dostane volič od komise úřední obálku s razítkem obce, volební lístky a odebere se do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Je to jediné místo, kde úpravu provést. Volič dá hlas kandidátovi tím, že jeho lístek vloží do úřední obálky a zavřenou obálku hodí před komisí do volební urny.

Je velice důležité, aby hlasovací lístky opravdu byly vhozeny do urny v úřední obálce, protože se jinak považují za neplatné. Stejně tak v případě, že je v obálce více hlasovacích lístků nebo je lístek potrhaný. Jestliže je přeložený nebo pomačkaný, pak je lístek platný za předpokladu, že údaje jsou na něm čitelné. 

Obálku s lístkem není potřeba zalepovat. Usnadňuje to práci komisi, která je poté musí spočítat. Na druhou stranu pokud lístek vhodíte do urny v nezalepené obálce a při vysypávání urny z obálky vypadne, hlas je považován za neplatný. Povolené však jsou obě varianty.

Voleb se samozřejmě mohou zúčastnit i občané, kteří jsou za hranicemi našeho státu. Ať už pobývají v cizině natrvalo, nebo jsou pryč krátkodobě. V případě dlouhodobého pobytu v zahraničí se volič, pokud se chce zúčastnit voleb, musí zapsat do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem nebo konzulárním úřadem České republiky.

Musí tak učinit nejpozději 40 dnů před volbami. Jestliže se volič na tento seznam zapíše a chtěl by se po návratu do České republiky zúčastnit dalších voleb, musel by požádat o vyškrtnutí ze zmíněného seznamu. Pokud se jedná o krátkodobé pobyty v zahraničí, pak je nutné si zařídit volební průkaz.

To samé platí i pro občany, kteří mají trvalé bydliště například v Jirkově, ale přechodně bydlí v české metropoli, kde by chtěli volit. O volební průkaz si volič zažádá na úřadě v místě trvalého bydliště, kde je na seznamu voličů vedený, a to osobně, což může udělat nanejvýš tři dny před volbami, nebo písemně sedm dní před konáním voleb. Pokud volič zvolí písemnou formu, musí žádost mít úředně ověřený podpis žadatele. Další možností jak zažádat o volební průkaz je elektronickou cestou prostřednictvím datové schránky.

Zákon o volbách rovněž počítá i s případy, kde se voliči nemohou osobně dostavit a volit kvůli zdravotní indispozici. Pokud se volič nachází v době voleb v nemocnici nebo podobném zařízení a má volební průkaz, po domluvě s příslušným obecním úřadem mu hlasování umožní volební komise, která vyšle dva členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

Jestliže je volič hospitalizován dlouhodobě, pak by ho správa zařízení, ve kterém se v době voleb nachází, měla informovat o možnosti zapsat se do zvláštního seznamu voličů. Volič, jenž s tímto bude souhlasit, však musí počítat s tím, že bude muset volit kandidáty v příslušném kraji, ve kterém se hospitalizační středisko nachází. Poté opět přijde na řadu přenosná volební schránka.

KOHO VOLÍME?

Jiří Drahoš (68) – bývalý předseda Akademie věd, kandiduje jako nestraník

img-responsive

Jiří Drahoš | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Kandidaturu ohlásil letos koncem března poté, co skončil v čele Akademie věd ČR. Přestože kandiduje jako nestraník, vyjádřili mu podporu třeba Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci. 

Na svých stránkách za své priority označuje dodržování ústavy, kvalitní vzdělávání, úctu k rodině, důstojné stáří a otevření Pražského hradu veřejnosti. Zároveň odmítá kvóty na uprchlíky a přijímání ekonomických migrantů. „Evropa nemůže uživit všechny, kteří hledají lepší život. Pomozme lidem v životní nouzi, ale pouze tak, abychom neohrozili vlastní kulturu,“ tvrdí.

„Potřebujeme prezidenta, který by účelově nerozděloval společnost a nenálepkoval lidi podle toho, nakolik souhlasí s jeho názory. Věřím, že máme všichni víc společného než rozdílného. Lidé si zaslouží úctu, ne urážky. Chci být prezidentem, který ctí heslo: Nebát se, nelhat a před nikým se nehrbit,“ říká.

Miloš Zeman (73) – současný prezident

img-responsive

Miloš Zeman | foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz


Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. Poprvé byl prezidentem zvolen v lednu 2013, když ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

Zeman je známým odpůrcem nelegální migrace, kterému je často vytýkána jeho přílišná orientace na východ, především na Rusko a Čínu. Netají se ale ani tím, že v amerických prezidentských volbách podporoval Donalda Trumpa. Opakovaně se také spekulovalo, že trpí zdravotními problémy, kvůli kterým by podle kritiků neměl dál na takto vysokém postu působit.

V květnu 2013 vzbudil Miloš Zeman značnou pozornost veřejnosti během otevírání komory s korunovačními klenoty v Svatovítské katedrále, kde byl jedním z klíčníků. Zeman se pohyboval nekoordinovaně, přidržoval se stěn a působil dojmem opilého člověka. Sám Zeman vysvětloval své vrávorání virózou. V noci na 30. října 2013 utrpěl úraz kolene. Dle slov jeho ošetřujícího lékaře, a toho času úřednického ministra zdravotnictví Martina Holcáta, Zeman v noci zakopl o shrnutý koberec a upadl na koleno. Během tiskové konference 31. srpna 2015 Zeman oznámil, že mu lékaři diagnostikovali 40% ztrátu sluchu, přičemž nespecifikoval, co tento handicap způsobilo. Zeman také trpí cukrovkou a  s ní spojeným onemocněním nervů nohou. kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod.

Během svého funkčního období se postaral o několik kontroverzních výroků a netaktních výstupů vůči politikům nebo některým profesorům. Jako hradního kancléře jmenoval Vratislava Mynáře, tehdejšího předsedu Strany práv občanů (dříve Strana práv občanů - Zemanovci). Mynář však během pěti let nedokázal získat bezpečnostní prověrku, za což byl několikrát kritizován. Miloš Zeman slíbil, že Mynáře odvolá, jestli prověrku nedostane. Z toho ale sešlo.

Miloš Zeman prohlásil, že je zastáncem obecného referenda. Dokonce by podpořil referendum o vystoupení České republiky z NATO a Evropské unie. Jak sám ale zdůraznil, v obou případech by hlasoval pro setrvání v institucích. 

Diskuze: Hlasovací lístky ve schránce nenajdete. Co je potřeba vědět, než půjdete k prezidentským volbám?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 3, poslední 26.01.2018 17:30 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 3 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky