Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První země zakázala nádobí z plastu

Příbory z plastu, ilustrační fotografie
Příbory z plastu, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kelímky, talíře a příbory na jedno použití se budou muset vyrábět z rozložitelných materiálů. Hlavně provozovny rychlého občerstvení mají problém. Zatím tedy jen ve Francii: ta jako první na světě přijala právní normu, která staví nádobí vyrobené výhradně z plastu mimo zákon. Informuje o tom dnešní vydání MF Dnes.

Nový zákon je součástí legislativy o takzvané „zelené přeměně“, která mimo jiné už v červenci vedla ve Francii k zákazu jednorázových tašek z plastu v obchodech s tím, že od ledna příštího roku bude zákaz platit i na mikrotenové sáčky. 

Cílem francouzských zákonodárců je vytvořit ekonomiku, v níž by koloběh výroby zahrnul nejen samotný produkt, ale i způsob jeho recyklace. Problémy s plastickými materiály jsou už dlouho známé. Zaprvé se v přírodě nejsou schopny zcela rozložit – jen se pomalu rozdělují na menší a menší částečky, což vážně ohrožuje zvířata hlavně v oceánech, která je pak neodlišují od potravy. A za druhé jejich výroba spolyká ročně miliony barelů ropy, připomíná MF Dnes.

Nařízení o zákazu plastového nádobí začne platit až v roce 2020. Pak bude muset nádobí obsahovat nejméně 50 procent biologicky rozložitelného materiálu. Smyslem odkladu je především dát čas výrobcům k přechodu na nové výrobní postupy.

Na tom už řada výrobců i týmů odborníků pracuje. Například nábytkářská firma IKEA experimentuje s houbami, které se nechají vyrůst v příslušné formě a po vysušení jsou z nich plně ekologické obaly. Lžičky z čirokové mouky zase nedávno začal vyrábět indický vědec a podnikatel Narayana Peesapaty, dodává MF Dnes.

Témata:  plast

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy