Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První země zakázala nádobí z plastu

Příbory z plastu, ilustrační fotografie
Příbory z plastu, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kelímky, talíře a příbory na jedno použití se budou muset vyrábět z rozložitelných materiálů. Hlavně provozovny rychlého občerstvení mají problém. Zatím tedy jen ve Francii: ta jako první na světě přijala právní normu, která staví nádobí vyrobené výhradně z plastu mimo zákon. Informuje o tom dnešní vydání MF Dnes.

Nový zákon je součástí legislativy o takzvané „zelené přeměně“, která mimo jiné už v červenci vedla ve Francii k zákazu jednorázových tašek z plastu v obchodech s tím, že od ledna příštího roku bude zákaz platit i na mikrotenové sáčky. 

Cílem francouzských zákonodárců je vytvořit ekonomiku, v níž by koloběh výroby zahrnul nejen samotný produkt, ale i způsob jeho recyklace. Problémy s plastickými materiály jsou už dlouho známé. Zaprvé se v přírodě nejsou schopny zcela rozložit – jen se pomalu rozdělují na menší a menší částečky, což vážně ohrožuje zvířata hlavně v oceánech, která je pak neodlišují od potravy. A za druhé jejich výroba spolyká ročně miliony barelů ropy, připomíná MF Dnes.

Nařízení o zákazu plastového nádobí začne platit až v roce 2020. Pak bude muset nádobí obsahovat nejméně 50 procent biologicky rozložitelného materiálu. Smyslem odkladu je především dát čas výrobcům k přechodu na nové výrobní postupy.

Na tom už řada výrobců i týmů odborníků pracuje. Například nábytkářská firma IKEA experimentuje s houbami, které se nechají vyrůst v příslušné formě a po vysušení jsou z nich plně ekologické obaly. Lžičky z čirokové mouky zase nedávno začal vyrábět indický vědec a podnikatel Narayana Peesapaty, dodává MF Dnes.

Témata:  plast

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy