Dnes musí ukončit své působení všechny kožešinové farmy v ČR. Od února bude platit zákaz, který přinesla v předloňském roce novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. Farmy však můžou zvířata nadále chovat, nesmí je však chovat na kožešiny. Podle ministerstva zemědělství je v ČR devět farem, kterých se zákaz týká.
V příštím týdnu začnou tato zařízení obcházet inspektoři Státní veterinární správy (SVS) a zjišťovat, zda skutečně k ukončení kožkovacích provozů došlo. Zatím není jasné, jak budou chovatelé zvířat za uzavření provozu odškodněni, Evropská komise nenotifikovala vyhlášku, podle níž by měli peníze získat, řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
"Podle posledních informací z kontrol v závěru loňského roku roce působilo v ČR stále devět farem. Ty však postupně utlumovaly svoji činnost a na některých z nich již v závěru roku 2018 již nebyla zvířata, nebo bylo zvířat jen minimum," řekl ČTK zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer.
Mluvčího zemědělského úřadu zdůraznil, že ministerstvo samo zákaz kožešinových farem nepředkládalo, šlo o poslaneckou iniciativu. Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Zatím ale není jasné, jak se bude vypočítávat odškodné pro chovatele, kteří provoz kvůli zákonu ukončili. "ČR dosud neobdržela od Evropské komise oficiální odpověď na návrh této notifikace, tedy schválení EK u vyhlášky, respektive samotného kompenzačního příspěvku chovatelům. Konečné stanovisko EK k souladu kompenzací s pravidly EU očekáváme v příštích dnech," dodal Bílý. Pokud komise vyhlášku notifikuje, je připravené ministerstvo letos náhrady vyplácet.
Například jediná kožešinová farma v Pardubickém kraji ve Vítějevsi na Svitavsku již nahlásila svůj konec. Majitelé farmy si ale stěžují, že kompenzace, kterou jim slíbil stát, bude velmi nízká. Povinné uzavření farmy přirovnávají ke znárodnění.
Kožešinovou farmu ve Vítějevsi provozují několik desítek let manželé František a Marie Ducháčkovi. Před časem ji předali dceři, protože jsou oba již roky v důchodu. Bývalí majitelé s dopady zákona nejsou spokojeni. "Načisto nás znárodnili, dopadli jsme jak žebráci. Budovali jsme to 30 let a teď jsme úplně bez prostředků," řekl ČTK František Ducháček.
Podle něj bude státní kompenzace činit zhruba 180.000 korun, i když měla dosáhnout až ročního čistého zisku vypočítaného z průměru posledních pěti let. Ducháček tvrdí, že ochránci zvířat chov trvale narušovali a snažili se zvířata osvobodit.
Kožešinová farma chovala asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadilo k největším v zemi. "Už je všechno prázdné, zvířata jsme museli všechna zkožkovat," uvedl Ducháček.
Zatímco ochránci zvířat novelu při jejím přijetí uvítali, provozovatelé farem již dříve vyjádřili obavy z krachu a poukazují na to, že český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí.
Novela zakazuje "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají i na maso.
Témata: kožešinové farmy, Zvířata
