Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišův švagr odešel z firem Agrofertu

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Švagr premiéra Andreje Babiše (ANO) Martin Herodes odešel ze dvou firem Agrofertu, ve kterých do loňska působil. Uvedl to dnes deník E15. Herodes byl ve strukturách Agrofertu jednatelem PR agentury Panda Media a vlastnil podíl ve firmě Respo Spol, zaměřené na zemědělskou výrobu. Loni holding opustila i Babišova manželka Monika Babišová. Premiér dříve Agrofert vlastnil, v roce 2017 vložil akcie svých firem kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Panda Media i Respo Spol loni prošly fúzemi, po kterých Herodes ve firmách přestal působit. V agentuře Panda Media byl Herodes od roku 2015 jednatelem. Loni se agentura sloučila s Imobou, nástupnickou firmou společnosti Čapí hnízdo, a zanikla. Herodes tak pozici jednatele ztratil. V Respo Spol držel Herodes od roku 2008 menšinový podíl, který postupně snižoval. Poslední zbytek podílu prodal loni jiné firmě Agrofertu v rámci fúze, při níž se Respo Spol sloučil s firmou Agrobor, která rovněž spadá pod holding. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl změny komentovat.

Herodesova sestra, manželka premiéra Babiše Monika, již také v rámci holdingu nepůsobí. Loni v květnu rezignovala na post v představenstvu firmy Imoba, která vlastní areál Čapí hnízdo. Kvůli sporné padesátimilionové dotaci na Čapí hnízdo čelí premiér Babiš, jeho manželka, švagr a dvě dospělé děti obvinění z dotačního podvodu.

Témata:  Andrej Babiš Agrofert

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy