Umělci nesouhlasí s pozměňovacím návrhem novely autorského zákona senátora Iva Valenty (za Soukromníky), o kterém budou poslanci rozhodovat na svém jednání 22. ledna.
Vadí jim dovětek, jehož přijetí by zrušilo poplatky za hudbu v podnicích a provozovnách, kde hudba nemá vliv na hospodářský výsledek podnikatele. Tento návrh je podle nich v rozporu s českým autorským právem, s právem Evropské unie a rozhodovací praxí Soudního dvora EU. Novináře o tom dnes informoval místopředseda Svazu autorů a interpretů (Sai) Jakub Nový.
Podle Valenty se autorské svazy domáhají poplatků i tam, kde to není důvodné. Podle něj lidé nechodí do hospod kvůli tomu, že jim tam z rádia hrají jejich oblíbené písničky.
Kvůli nesouhlasu s jeho návrhem vznikla petice, kterou podepsalo 1600 umělců z řad skladatelů, textařů, zpěváků, herců, scénáristů a dalších. Podpořili ji například scenárista a režisér Vladimír Michálek, herec Marek Vašut, klavírista Jan Simon, hudebníci Petr Janda a Ondřej Soukup či zástupce provozovatelů a producent muzikálů Oldřich Lichtenberg. Petici organizátoři před úterním jednáním poslanců předají petičnímu výboru Poslanecké sněmovny.
Případné přijetí návrhu podle nich vnese právní nejistotu mezi provozovatele i tvůrce, povede k zahlcení českých soudů soudními spory a naruší princip vlastnických práv. "Nebezpečí navrhované novely spočívá v tom, že se z obchodního vztahu na jedné straně vylučuje jedna skupina nositelů práv, kteří jsou vyloučeni z práva získávat odměnu za svoji práci. To je jedna strana protiprávnosti toho návrhu, a druhá je, že to přesahuje do mezinárodních smluv a obchodních vztahů, kterými je Česká republika vázána k ochraně autorských práv. To může vyvolávat i žaloby," řekl ČTK zpěvák a skladatel Michal Prokop.
Dodatek k autorskému zákonu by k dosavadnímu textu, že za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pacientům či poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních, přidal pasáž "ani zpřístupňování díla ve veřejně přístupných provozovnách, u nichž však sdělování díla nemá hospodářský význam".
"Jediným důvodem tohoto návrhu je, aby pan Valenta nemusel platit autorům za hudbu, kterou pouští ve svých hernách," řekl Petr Janda.
Negativně se k dodatku staví také ministerstvo kultury, které loni 17. prosince uvedlo, že kritérium hospodářského významu nemůže být pro určení toho, zda o "sdělování veřejnosti" jde, nebo nejde, žádným způsobem významné. Vládu a Parlament ČR k nepřijetí novely autorského zákona vyzývá také naučná společnost zaměřená na výzkum mezinárodního práva autorského ALAI (Mezinárodní sdružení literární a umělecké), podle které by odporovalo mezinárodnímu právu a právu EU.
Novela má především usnadnit zrakově postiženým lidem dostupnost literatury nebo notových záznamů, na které se vztahují autorská práva, v jim přístupných formátech.
Témata: umělci, autorská práva, hudba