Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babiš: Dotace Agrofertu se vracet nebudou

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že není žádný důvod, aby Česko kvůli jeho údajnému střetu zájmů vracelo peníze z evropských dotací pro firmy jeho bývalého koncernu Agrofert.

Názor podle Babiše podepřela analýza ministerstva spravedlnosti, podle níž svěřenský fond ze své podstaty nemůže být ovládanou osobou, o které mluví český zákon o střetu zájmů. Analýzou se dnes zabývala vláda. Naopak podle dokumentu právní služby Evropské komise, který o víkendu unikl do médií, může být Babiš ve střetu zájmů kvůli dotacím pro Agrofert, protože jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování o využívání fondů z evropského rozpočtu.

Babiš po dnešním zasedání vlády řekl, že Česko nebude žádné peníze Bruselu vracet, protože k tomu není nejmenší důvod. Analýzu, kterou zveřejnil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO), hodlá poslat Evropské komisi. Uniklá zpráva právníků komise uvádí, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování. Podle zprávy hrozí, že Česko bude muset uhradit přinejmenším část z 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč), které byly Agrofertu vyplaceny letos.

Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, odpovídá podle názoru právní služby komise "hospodářskému zájmu", jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet. V něm stojí, že střet zájmů nastává, pokud je "ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí" kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům.

Podle Kněžínka odpovídá Babišův postup českému právu. "Otázka toho, kdo je beneficientem, není rozhodná," uvedl. Zákon podle něho není v rozporu s evropským nařízením. Současně ale řekl, že právníci nezkoumali evropské právo. "To není naše gesce, k tomu jsme se nevyjadřovali," uvedl. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) považuje za nejdůležitější, že se premiér nepodílí na plnění rozpočtu - neposkytuje dotace, nepodílí se na finančním řízení či auditech, takže nemůže být ve střetu zájmů.

Dostálová i premiér uvedli, že komise se zatím oficiálně nevyjádřila. "Stále čekáme, že EK nám něco řekne a ona nám nic neříká," uvedl Babiš s tím, že v polovině října poslal komisařům devítistránkový vysvětlující dopis. Stejně jako v případě nedávno zveřejněných informací o údajném únosu Babišova syna na Krym kvůli kauze Čapího hnízda hovoří předseda vlády o úmyslném načasování zveřejnění unijní právní analýzy. "Dnes odpoledne bude řešit EU rozpočet, nepochybuji, že různí europoslanci to využijí k napadání mé osoby a o to jde," uvedl Babiš s poukazem na blížící se evropské volby.

Podle ministerské analýzy svěřenský fond nemůže být ovládanou osobou, o které mluví zákon o střetu zájmů. Uvádí, že zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace nebo investiční pobídky společnostem, ve kterých veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Podle zákona o obchodních korporacích ale ovládanou osobou může být pouze obchodní společnost, nikoli svěřenský fond. Podle tohoto výkladu by tedy svěřenské fondy, které spravují majetek Agrofertu a rozhodují o fungování holdingu, nemohly být ovládány Babišem podle toho, jak zákon vysvětluje slovo ovládání.

Situaci dnes probrali ministři během zasedání vlády. "Koaliční partner neřekl nic, to je tak jasné, že je evidentní, že k tomu se nedá nic říkat," řekl Babiš na dotaz, jak na kauzu reagovala koaliční ČSSD.

Témata:  Andrej Babiš Agrofert

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy