Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhuje několik dalších změn důchodového systému. Objevit by se mohl například minimální důchod, hovoří se ale i o úlevách rodičům. Bude minimální důchod? Ministryně navrhuje změny důchodového systému
Zaměstnancům náleží při nemoci od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti náhrada mzdy od jejich zaměstnavatele, nárok na dávky nemocenského pojištění od státu mají až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Levice plánovala zavést proplácení náhrady mzdy od prvního dne nemoci, nakonec však k legislativní novince nedojde.
Důchodová komise navrhovala mimo jiné sdílení vyměřovacího základu pro výpočet důchodu obou manželů v jednotlivých letech během trvání manželství. MPSV však tento návrh odmítlo. Manželům se tedy budou důchody nadále vypočítávat individuálně, což je pozitivní.
Shodli se na tom poslankyně a poslanci všech parlamentních stran, kteří přijali návrh vyplacení jednorázového příspěvku všem důchodcům ve výši 1 200 Kč. Poslanecká sněmovna se tak připojila ke snaze vlády důstojně vykompenzovat nízkou zákonnou valorizaci pro rok 2016, která by kvůli nízkému růstu spotřebitelských cen a reálných mezd dosáhla pouze čtyřiceti korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo dlouho očekávané výzvy, které pomohou rodičům lépe skloubit osobní a pracovní život. Z Operačního programu Zaměstnanost uvolní na vybudování a provoz zařízení péče o děti předškolního věku jednu miliardu korun.
Podle aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti jsou Češi skeptičtí k budoucí pomoci státu v penzi – jen pětina očekává, že se o ně stát postará. Většina naopak předpokládá, že jim stát poskytne jen minimální finanční podporu a na důstojně strávené stáří si budou muset našetřit sami. Pro bezproblémový důchod Češi podle svých slov potřebují alespoň 10 tisíc korun, od státu podle jejich slov přijde jen polovina.
Sociální výbor před několika dny posvětil návrh na zvýšení důchodu o 1000 korun. Předlohu teď čeká závěrečné schvalování. Občanští demokraté se ale zřejmě postaví proti. Chtějí totiž, aby důchody rostly více.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která si letos připomíná 25 let své existence, připravila v tomto roce pro své klienty řadu novinek. Tou nejaktuálnější je důchodová kalkulačka, s jejíž pomocí lidé získají představu o budoucí výši svého důchodu. Jubilejní rok – čtvrtstoletí své existence a současně 90 let od přijetí zákona o sociálním pojištění – ČSSZ slavnostně završí 5. – 6. listopadu mezinárodní konferencí v pražském Karolinu.
Senioři by podle sněmovního návrhu mohli příští rok dostat příspěvek k důchodu 1000 nebo 1200 korun. Je ale možné, že bude i vyšší než zákonná valorizace penzí. Podle předsedy SPD Tomia Okamury ale je stávající forma valorizace důchodů směšná a vůči důchodcům a invalidům i sprostá a s touto vládou podle něj nebude lépe.
Lidé, kteří pracovali nebo pracují v České republice i na Slovensku, budou mít možnost informovat se na své důchodové nároky z obou států. Ve čtvrtek 19. listopadu pro ně Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve spolupráci se slovenskou Sociální pojišťovnou připravila konzultační den. Poradit se s odborníky bude možné v sídle Městské správy sociálního zabezpečení v Brně.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhuji minimální důchod ve výši 10 500 korun měsíčně. Vymyslel dokonce, kde by na něj mohl stát vzít peníze.
Valorizace důchodů, kterou v současné podobě jednoznačně určuje zákon, přináší v období nízké inflace nežádoucí výsledek. Tak tomu je například v letošním roce, kdy budou důchody navýšeny jen o 40 korun a větší navýšení se musí kompenzovat jednorázovým příspěvkem. MPSV proto navrhne možnosti, jak do zákona o důchodovém pojištění doplnit zmocnění pro vládu, aby mohla valorizaci navýšit.
„Musím odejít do důchodu, když dovrším důchodového věku?“, „Jsem už v důchodu, můžu pracovat?“ či „Je pravda, že mi přerušíte výplatu předčasného důchodu, když budu zaměstnaná?“ To je příklad častých dotazů, na které se budoucí důchodci přicházejí zeptat. Posílit informovanost v této oblasti, to byl jeden z důvodů, proč na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Hradec Králové proběhlo v pátek 9. října setkání novinářů královéhradeckého regionu s odborníky na sociální zabezpečení. Zástupci médií tak měli jedinečnou možnost seznámit se s tím, co občany v souvislosti s důchody nejvíce zajímá. Druhým důvodem pro uspořádání vzájemného setkání byla připomínka čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Vláda přijala Koncepci sociálního bydlení, kterou předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Jde o vůbec první materiál, který se v České republice komplexně věnuje vybudování systému dostupných sociálních bytů, vymezuje role obcí a státu a vysvětluje vazbu na sociální služby. Na základě přijaté Koncepce bude vypracován návrh zákona, který by měl být účinný od roku 2017.
Na zdraví si přitom spoří jen 5 % stárnoucí populace. Největším strašákem stárnoucích Čechů je špatné zdraví a stav, kdy se o sebe nebudou schopni sami postarat. Tyto obavy mají dvě třetiny lidí starších 55 let. Špatného zdraví se obávají více lidé na venkově a v menších městech. Nesoběstačnost děsí převážně ženy, nemoci naopak muže. Přesto z průzkumu Expobank CZ vyplývá, že se na důchod těší celé dvě třetiny stárnoucí populace.
Koaliční vláda Bohuslava Sobotky ruší důchodovou reformu Petra Nečase. Končí druhý penzijní pilíř a lidé si mohou naspořené peníze vybrat převodem na účet, nebo si je nechají převést do třetího pilíře. Opozici se tento přístup ale vůbec nelíbí.
Většina českých důchodců dostane od ledna přidáno přibližně 40 korun měsíčně. Může za to vývoj inflace v období od srpna 2014 do srpna 2015, která se vyšplhala jen na 0,3 procenta. Jenže podle důchodců i některých politiků tato částka není důstojná. Řeší se proto, co se bude dít dál. Důchodci si stěžují, že jejich náklady rostou, důchody ale ne. A mladí si stěžují, že už asi žádný důchod mít ani nebudou, protože systém je špatně nastavený. I proto se v pořadu Máte slovo strhla poměrně ostrá debata.
Příspěvek na péči je dávka, jež se vyplácí handicapovaným lidem nebo seniorům, kteří si z ní platí opatrování doma nebo v zařízeních poskytujících sociální služby. Stát dávku vyplácí od roku 2007, od té doby nebyla zvýšena. Přestože ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová valorizaci příspěvku na péči navrhovala, návrh státního rozpočtu na příští rok s navýšením nepočítá. Ministryně chce za valorizaci v průběhu roku 2016 přesto dále bojovat.
Každý měsíc přibude v České republice více než dva a půl tisíce invalidních důchodců. Ti si musí vystačit s průměrným invalidním důchodem ve výši 7 511 Kč. Tato částka ale nepokryje ani průměrné měsíční výdaje domácnosti, které podle statistik činí 11 263 Kč. Invalidita může zasáhnout do života kdykoli, téměř čtvrtinu invalidních důchodců tvoří lidé do 40 let. Při propadu příjmů na 37 % průměrné čisté mzdy se tak mohou potýkat s finančními problémy. Podle průzkumu NN Životní pojišťovny toto riziko Češi vnímají, nic s ním ale nedělají.
Podle nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti se Češi pro období penze nejvíce obávají nedostatku peněz. Obavy ze zdravotních problémů jsou až na druhém místě. O finančním zabezpečení přitom často přemýšlí 2/3 populace a 91 % předpokládá, že se v penzi bude muset spoléhat sám na sebe. Za nejvýhodnější způsob řešení svých obav považují Češi vlastnictví nemovitosti a sjednání spoření na penzi.
Novináři pardubického regionu se v pátek 25. září setkali s odborníky na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v Pardubicích. Ke kulatému stolu spolu zasedli u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zástupce médií zajímaly situace, které klienti na OSSZ často řeší, a statistické údaje z regionu.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun, nakonec stoupne o pouhých 40 korun. Koalice se proto rozhodla zvýšit jednorázový příspěvek z 600 korun na 900 korun. Důchodci by jej ale měli dostat až v únoru příštího roku. Podle poslance TOP 09 Františka Laudáta vláda jednoduše není schopna nebo nechce penzistům přidat.
Řada Čechů kolem třicítky se obává, že až se dožijí důchodu, budou živořit, protože na důchody na dnešní úrovni už zkrátka nebudou prostředky. Jde ale o plané obavy.
28. dubna 2024 20:44
28. dubna 2024 20:00
27. dubna 2024 17:18
27. dubna 2024 16:38
27. dubna 2024 15:57
27. dubna 2024 11:52
27. dubna 2024 11:36
27. dubna 2024 2:09
27. dubna 2024 1:46
Tesla hodlá propustit 693 zaměstnanců ve svých zařízeních v Sparks v Nevadě, jak ukázalo vládní oznámení. Tento krok je součástí plánu automobilky na snížení více než 10 % své celosvětové pracovní síly, který přichází v době poklesu prodejů a vzrůstající konkurence.
Zdroj: Radovan Majer
