sexshopy

Ilustrační fotografie

Sex po šedesátce? Žádné tabu, senioři to umí pořádně rozjet

Magazín

Senioři se v domácnostech i odborných zařízeních často potýkají s předsudky a nepochopením. Sexualita seniorů je v tuzemském prostředí stále tabu. Aktuální průzkumy však ukazují, že starší lidé mají stále větší zájem o navazování nových vztahů i aktivní milostný život. Čtvrtina populace nad 60 let využila možnost online seznamky, stále více seniorů pak nakupuje erotické pomůcky v sexshopech. Zatímco starší muži nakupují podtlakové pumpy a tabletky na erekci, ženy preferují vibrátory a venušiny kuličky.

Ilustrační fotografie

Češi stále více nakupují sexuální pomůcky. Co je oblíbené?

Aktuality

V posledních několika letech se razantně změnil postoj zákazníků k erotickým pomůckám i k samotnému sexu. Češi vnímají pomůcky jako přirozenou součást svého sexuálního života a k nákupu přistupují zcela bez ostychu. Nejnovější statistiky sexshopu Růžový slon ukazují, že v letošním roce vzrostla poptávka po sexuálních pomůckách o 20 % oproti loňsku. Je však značný rozdíl v nákupním chování mužů a žen. Zatímco muži nakupují pomůcky s vidinou společných hrátek a častějšího sexu s partnerkou, ženy upřednostňují sexuální pomůcky samy pro sebe.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.